Petr Holub: Nová realita. Benzin může být brzy za 35 korun
Zpráva o tom, že Spojené státy a Írán dospěly k mírové dohodě, je dobrou zprávou, jaká má být. Samozřejmě se může do pátku leccos stát, než bude dohoda podepsána, také obnova infrastruktury a odškodnění obětí bude trvat. Prozatím si ale světové trhy oddechly a to se projevilo na cenách ropy a plynu. Konkrétně cena barelu ropy Brent už poklesla k 80 dolarům a nemá tak daleko k hranici 70 dolarů, na které byla počátkem roku, když se v Perském zálivu začalo válčit.
Pro automobilisty, kteří měli před prázdninami z vysokých cen pohonných hmot oprávněné obavy, to znamená, že by v nejbližší době měli platit za litr benzinu či motorové nafty o poznání méně než 40 korun. Také vyhlídka, že cena poklesne pod 35 korun, najednou vypadá realisticky.
Jistě, dopady březnového zdražení energií budou na ekonomice znát ještě delší dobu, i kdyby nedošlo k dalším karambolům. Lze očekávat, že cenový skok využijí ke zvýšení cen dodavatelé plynu pro domácnosti, případně se stane argumentem pro obchodníky a poskytovatele služeb.
Katastrofické scénáře
Bude záležet, na co spotřebitelé přistoupí. V každém případě je však takřka jisté, že taková vlna zdražování, s jakou obchodníci a producenti dokázali reagovat na výpadky energií v letech 2021 a 2022, se opakovat nebude.
Čtěte také
Zotavení evropské ekonomiky po předchozích krizích také zpomalí, třeba už jenom tím, že Evropská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu. Ovšem sotva se lídři národních ekonomik mohou věrohodně vymlouvat na ropu, pokud se dosavadní ekonomická stagnace protáhne do konce roku, nebo ještě déle.
Jednou větou, další energetické krize se nejspíš bát nemusíme, přesto nelze nad krizovými momenty posledních čtyř měsíců mávnout rukou. Nepochopitelná je zvláště jedna okolnost.
Jak známo, Írán reagoval na americké útoky tím, že zablokoval Hormuzský průliv. Mezi ekonomy, analytiky i v mediálních a politických kruzích to vyvolalo paniku a lze zpětně najít předpovědi, podle kterých cena surové ropy vyskočí na 150 dolarů za barel, podle některých na 200 dolarů za barel.
Spekulativní cena z ledna 2008 přitom dosáhla na krátkou dobu 140 dolarů, v květnu 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu to bylo 115 dolarů. Není úplně jasné, proč by mělo současné krizové období trhat dosavadní rekordy.
Čtěte také
Zdražení ropy bylo ve válce zbraní íránského režimu. Jeho lídři jistě rádi vzpomínali, jak se zastavením domácí těžby v roce 1980 podařilo zdražit ropu na dvojnásobek. Dnes ovšem každý ví, že na dodávkách z Íránu ani z celého Perského zálivu světová ekonomika nestojí, protože ropa se těží ve velkém množství jinde.
Další premisou těch, kdo sázeli na drahou ropu, bylo tvrzení, že Hormuzským průlivem proudí pětina světových dodávek ropy. To je pravda, ovšem většinu výpadku dokážou nahradit ropovody, které postavili v Saúdské Arábii, Emirátech a Iráku.
Nabízí se spekulace, že nejen íránští ajatolláhové, ale také mnozí energetici nebo novináři chtěli paniku spíš vyvolat.
Měli k tomu různé důvody, zpravidla však chtěli na poprasku kolem ropy vydělat. Můžeme být rádi, že trhy obstály a cena Brentu se většinu krizového období držela pod 100 dolary, tedy na úrovni normálního období před rokem 2015.
Bylo by dobré nezapomenout poučení, které plyne z blokády Hormuzského průlivu. Katastrofické scénáře se snadno vymýšlí a lze na nich vydělat, s realitou ale nemají obvykle mnoho společného.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
