Petr Holub: Němci přiznali, že recept na krizi ještě nenašli
Přinejmenším od časů Richarda Wagnera a jeho veledíla Prsten Nibelungů všichni vědí, že Němci jsou těžkomyslný národ. Zároveň jsou velmi zběhlí v ekonomice, a proto stojí za to vyslechnout jejich těžkomyslné ekonomické úvahy. Mimo jiné říkají, že se národní hospodářství z nedávné krize jen tak samo nezotaví a že s tím bude třeba něco dělat. Jen se ještě neví, co to bude.
Podnětem k černým myšlenkám se stal tradiční průzkum Ifo mezi německými manažery, kteří v červenci hodnotili vyhlídky průmyslových podniků kritičtěji než v červnu. „Omezené možnosti řetězců dodávajících továrnám díly a opět rostoucí čísla o infekci koronaviru zhoršují vyhlídky německého hospodářství,“ prohlásil s ustaranou tváří ředitel Ifo Clemens Fuest.
Čtěte také
Aby toho nebylo málo, také podle letní prognózy Mezinárodního měnového fondu se ekonomické počasí pokazilo. „Při oživení globální ekonomiky se stále víc rozšiřují zlomové linie,“ uvedli experti z Washingtonu. Z velkých ekonomik tyto poruchy nejvíc zasáhly Japonsko a hned po něm Německo, o kterých se už dnes dá říct, že loňský výpadek hrubého domácího produktu letos nesrovnají. Další ekonomické zprávy z minulého týdne uvádějí, že německá inflace je nejvyšší od roku 1996 nebo že rozpočtový deficit vyrobený během krize zatíží každého občana částkou přes tři tisíce eur.
Němci si vlastně nemají, na co stěžovat, když pandemii ve zdravotnickém ohledu zvládli vedle skandinávských států nejlépe. Vlastně by mohli slavit. Jejich chmurné úvahy o ekonomických dopadech proto lze považovat za metodu, jak se vyrovnat s nepřehlednou situací.
Český vz(d)or
Německá těžkomyslnost obvykle dojde k nějakým výsledkům. Teď je jasné, že německý exportní komplex nepůjde po pandemickém vypnutí nahodit tak snadno, jako když se otevírají na jeden rok zakonzervované hotely či jiné provozovny služeb. Dokonce je pravděpodobné, že se některé průmyslové sektory ani nevyplatí zprovoznit, protože náklady by převýšily zisky. Na druhé straně je nezbytné rozjet nové technologie a vrhnout na světový trh nově poptávané výrobky. V této chvíli jde hlavně o elektromobily. Není ovšem pochyb, že tím domácí úkol pro německé inženýry nekončí.
Jak známo, zdejší hospodářství je součástí německého průmyslového komplexu. Úvahy národa Nibelungů mohou být Čechům vzorem i z toho důvodu, že si dosud komplikace hospodářského oživení nepřipouštějí. Přitom není pochyb, že zdejší potíže už dnes přesahují úroveň obvyklou v Evropě, ať už jde o vůbec největší červencový pád spotřebitelské i podnikatelské důvěry, či druhý největší rozpočtový deficit za první čtvrtletí.
Na břehu Rýna fouká, ale ke stříbropěnné Vltavě dorazí vichřice.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Novinář o českém Národním plánu obnovy: Projekty za skoro 200 miliard často neměly obsah, chybí vize
Podcast Vinohradská 12 s Janem Bočkem o Národním plánu obnovy.
-
Veronika Pehe: Polsko představilo velkolepé využití unijního fondu obnovy
V sobotu polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) s velkou pompou odhalila svůj nový ambiciózní program nazvaný „Polský plán“.
-
Co se v Česku zlepší za evropské peníze? Plán obnovy neříká, kam se země posune, kritizuje senátor
Obsahuje český Národní plán obnovy dlouhodobé vize a perspektivy, nebo jde jen o sbírku nápadů bez jasného zacílení? Nastartuje Česko, nebo evropské miliardy promarníme?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.