Petr Holub: Na barikádách boje s energetickou krizí
Co se odehrálo před týdnem ve sněmovně a tento čtvrtek v Senátu, upomíná na doby nejhlubší pandemické krize. Opět byl vyhlášen stav legislativní nouze, při kterém stačí k projednání zákona jeden den v každé parlamentní komoře. Za těchto extrémních podmínek se projednával zákon, který zvyšuje o 1500 korun příspěvek na bydlení.
Nikdo z vládních politiků se příliš neobtěžoval, aby vysvětlil, proč zákon tak mimořádně spěchá. Jeho smyslem je pomoc chudším rodinám, které mohou trpět očekávaným prudkým zdražením elektřiny, plynu a zřejmě i tepla. Proto budou mít nárok na příspěvek na bydlení, který se proti dosavadní sazbě zvýší zhruba o patnáct set korun, tedy skoro o polovinu. Ten plán samozřejmě dává smysl, protože umožňuje efektivně pomoct potřebným. Ovšem při urychleném schvalování se dělají chyby a rozumný úmysl může minout svůj cíl.
Analýza? K čemu?
Čtěte také
Autoři zákona v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou si nedali práci ani s tím, aby připravili věrohodnou analýzu, kolika lidí se změna týká a jak zvýší výdaje státního rozpočtu. Omezili se na neověřitelný výrok, že výdaje vzrostou proti loňsku asi o tři miliardy. Ministr připojil, že zdražení energií může být dramatičtější, než se čeká, že většímu počtu rodin způsobí větší problémy, a že si tedy podpora domácností vyžádá vyšší částku. Nemusíme se ale bát, stát má dost peněz, aby pomohl každému.
Proti takovému přístupu by se měl okamžitě ozvat ministr financí. Nejde jen o to, že podle některých odhadů bude k navýšení příspěvku na bydlení potřeba částka řádově vyšší než zmíněné tři miliardy. Horší je fakt, jak současný vládní postup ve věci dávek na bydlení kopíruje praxi vlády Andreje Babiše v pandemických časech.
Čtěte také
Tehdejší kabinet zavíral obchody i školy, posílal zaměstnance do karantény, a tak nebylo divu, že musel uhradit všechny ztráty, které vznikly lidem i firmám, a nehledět přitom na nějakou desetimiliardu. Nebylo to moc efektivní, ale každý chápal, že v časech krize je třeba použít krizová opatření.
Kde je strop?
Dnes ovšem stát nikomu nic nedluží, pouze se snaží pomoct těm, kdo nejvíc utrpí zdražením energií, které vzniklo na více či méně regulovaných trzích po celém světě. Proto by se slušelo, abychom se vrátili ke staré praxi a někdo z vlády jasně řekl, jak velkou částku chce na pomoc rodinám maximálně vynaložit. Peníze, které chce ministr Jurečka se svými kolegy rozdávat, totiž nejsou jeho, ale pocházejí z peněženek daňových poplatníků, dokonce i z peněženek těch, kterým teď vláda chce tak velkomyslně pomáhat.
Daňový poplatník nežádá po vládě nic nemožného. Ať prostě jenom předloží několik scénářů, jak bude na vývoj cen reagovat, a označí hranici, za kterou už nepůjde.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Související
-
Milostivé léto pomáhá, ale méně lidem, než bylo v plánu. Na vině je inflace i někteří exekutoři
Cílem milostivého léta je pomoci lidem z dluhových pastí, ze kterých se lze jen těžko dostat. Proč se ale zatím nedaří zapojit tolik dlužníků, kolik bylo původně v plánu?
-
Dana Drábová: Teď už nestihneme nahradit uhlí jádrem. Musíme si vybírat a zdroje energie kombinovat
Německo bude potřebovat výkon svých zavřených jaderných elektráren nahradit produkcí energie z fosilních paliv, nebo dovozem ze zahraničí – a to včetně Česka.
-
Exministr Havlíček: Pomoc kvůli zdražení energií musí být plošná. Vymyslet jiný přístup bude trvat
Ceny plynu pro evropský trh znovu překonaly maxima. Vláda Petra Fialy chce proto projednat a příští týden schválit formu pomoci těm, kterých se nárůst cen dotýká nejvíc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.