Petr Holub: Ministr, který našel 175 miliard
Zbyněk Stanjura je úplně jiným ministrem, než byli jeho předchůdci v časech Andreje Babiše. O tom nemůže být sporu od zveřejnění základních parametrů státního rozpočtu na rok 2023. Babiš a jeho ministři totiž zvyšovali výdaje rozpočtu i deficit o stovky miliard s neuvěřitelnou lehkostí.
Ani jejich nástupce Stanjura při zvyšování rozpočtových výdajů na nějakou tu stamiliardu nehledí, zároveň ale dokáže zajistit příjmy, aby příliš neprohloubil schodek.
Čtěte také
Může přímo imponovat styl, s jakým ministr řeší nutnost zavést strop na ceny energií. Jeho návrh, že ceny udrží pod dvojnásobkem předkrizové úrovně a náklady nechá zaplatit prostřednictvím nových daní ty společnosti, které na krizi nejvíc vydělávají, skutečně slibuje elegantní řešení na úrovni Margaret Thatcherové. Ocenit lze i rozhodnutí, podle kterého se do rozpočtu přelijí zisky z prodeje emisních povolenek, o jejichž užitku by bylo možné jinak pochybovat.
Ministr tedy navýšil výdaje o 200 miliard korun, okamžitě ale našel 175 miliard, a deficit tak vyrostl „jen“ o 25 miliard. Nezbývá než držet palce, ať experiment vyjde.
Pravidlo „po nás potopa“
Přesto se i jen povrchní pozorovatel nemůže zbavit dojmu, že v novém rozpočtu něco není úplně v pořádku. Příkladem může být navýšení výdajů na důchody o 19 miliard.
Čtěte také
Nejde o pravidelnou valorizaci, ale příspěvek s názvem „výchovné“. Podle zákona schváleného ještě minulou sněmovnou na něj budou mít nárok matky, které dospěly do penzijního věku, a to ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Částku dostanou, i když to neodpovídá pojistnému, které odváděly.
Samozřejmě je možné vysvětlovat, že matky mají na tyto peníze morální právo, na druhé straně ale není slušné nutit současnou výdělečně činnou generaci, aby odváděla na státní důchody víc peněz, když nikdo ani netuší, na jak vysoké penze budou mít nárok její příslušníci za deset, dvacet nebo třicet let. Stanjurův rozpočet tedy rozděluje ničím nekryté peníze podle pravidla „po nás potopa“.
Rozpočet zároveň zvyšuje výdaje na dopravní stavby a ministr k tomu podotkl, že je třeba financovat investice, které naplánovaly předchozí vlády. Nepadlo ani slovo, jestli minulá vláda, kterou Stanjura a další ministři jindy tak kritizují, navrhla investice, které mají odpovídající ekonomický efekt. O 23 miliard se musí zvýšit platy státních zaměstnanců, jejich počet ale není možné jakkoli snížit. Také od dřívějších ministrů jsme něco podobného slyšeli.
Jinými slovy, kromě převratných energetických opatření jde rozpočet svou cestou, která je stejná, jako byla v uplynulém desetiletí. Pokud to dřívější ministři dělali dobře, tak dnes nedává smysl je kritizovat. Pokud dělali chyby, pak současná vláda tyto chyby opakuje.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
