Petr Holub: Investujeme do bezpečnosti. Proč ale na dluh?
„Tento návrh bych nazval rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost podle dvou hlavních vládních priorit,“ komentoval první verzi státního rozpočtu na rok 2026 sám jeho autor, ministr financí Zbyněk Stanjura (Spolu za ODS). Tím chtěl připomenout, že proti loňskému roku se výdaje na obranu zvýší o 30 miliard korun a dalších 30 miliard navíc půjde na energetické projekty.
Včetně jaderné elektrárny v Dukovanech. Jde o důležité věci, proto se sotva někdo může divit, že schodek státního rozpočtu vyroste o 45 miliard.
Čtěte také
S takovým výkladem může souhlasit jen povrchní pozorovatel, kterého nenapadne, proč se nedaly snížit některé jiné položky, aby schodek rozpočtu zůstal aspoň na letošní úrovni 241 miliard.
Šetřit by se dalo, o tom nemůže být sporu, a logicky se k tomu nabízí sektory, kde státní pokladna nejvíc utrácí, tedy sociální dávky a platy státních zaměstnanců. Ovšem u sociálních dávek vyrostly výdaje o víc než 20 miliard, protože o takové navýšení si řekl důchodový systém.
Existují také jiné dávky, například dávky sociální podpory, nemocenská nebo podpora v nezaměstnanosti. Ovšem v součtu tady stát v příštím roce neušetří ani korunu.
Proč nešetříme na vládních úřednících?
Náklady na platy státních zaměstnanců vyrostou o 14 miliard. Pokud by se do nich počítalo i pojistné placené zaměstnavatelem, dostali bychom se opět k 20 miliardám. Jde pochopit, že se mzdové náklady u vojáků zvyšují o 13 procent.
Čtěte také
S bezpečností souvisí i to, že o pět procent rostou platy v resortu ministerstva vnitra. Proč se však o víc než pět procent zvyšují platy na Úřadu vlády, na ministerstvu financí včetně finanční správy? Případně na ministerstvu práce a sociálních věcí, tak zní otázka.
Na místě je i kacířský dotaz, proč se náklady na platy učitelů zvyšují o osm procent, když inflace napřesrok bude držet pod třemi procenty?
Existuje stručná a jasná odpověď. Za měsíc budou volby, proč by ministři neslíbili státním zaměstnancům
Čtěte také
vyšší platy, když navíc jejich sliby bude dost pravděpodobně plnit někdo jiný.
S takovým argumentem se však debata o rozpočtovém schodku dostává na jinou úroveň. Vládu nutí okolnosti investovat do obrany a energetiky, přidá tedy peníze v řádu desítek miliard. Tyto náklady se pak jednoduše přičtou k těm výdajům, ke kterým se stát zavázal v minulých letech a které z obavy před voličem snižovat nechce.
A pak se všechno zhroutí?
Není tajemstvím, že náklady na energetickou transformaci a na obranu porostou i v dalších letech. Pokud se nezmění logika vládnutí, tak stát navýší schodek také o všechny další nároky. Tak bude možné pokračovat několik let.
Ovšem jen do chvíle, dokud budou mít zahraniční fondy zájem o české státní dluhopisy. To nemusí v časech, když si mnohem větší sumy hodlá půjčovat Německo, trvat dlouho. Pak se popsaná konstrukce financování státních nákladů zhroutí.
Jak už to řekl při pohledu na první návrh rozpočtu exministr Miroslav Kalousek (dřív TOP 09): Česko vstupuje do spirály zadlužování a to nemůže dopadnout dobře.
Autory rozpočtu tedy lze pochválit, že chtějí nasměrovat rozpočtové zdroje do projektů, které by měly zajistit obranu před agresivním Ruskem, a také zabezpečit dost energetických zdrojů v příštích desetiletích.
Vyrábějí však další riziko, že oba tyto projekty, obranný i energetický, nebudeme schopni třeba už za pár let financovat.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
