Petr Holub: Frýdlant varuje celé zdravotnictví

V některých případech mohou být důsledky trvalé, pokud jde třeba o poškození vnitřních orgánů. Zprávy z Frýdlantu znamenaly pro mnoho lidí šok, proto se veřejně řeší, jak má člověk poznat, že se podobný případ nemůže opakovat právě v té nemocnici, kam příště půjde on sám.

Otravu krve pacientů ve frýdlantské nemocnici mohla způsobit bakterie z anestetika

Otravu krve pacientů z frýdlantské nemocnice mohla způsobit bakterie, nalezená v lahvičce anestetika Profopol. Na základě předběžných laboratorních testů to Radiožurnálu potvrdil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Možná jsou zajímavější ti, kteří tento problém vůbec neřeší. Obvykle jsou mladí, zdraví, také jejich rodiče ještě nedospěli do věku vážných nemocí nemluvě o tom, že by jejich život záležel na lékařské pomoci.

Postoj této části populace lépe vystihuje postoj moderního člověka k vlastnímu zdraví. Tělo je něco jako stroj, například automobil, který se může porouchat. Pak ho ovšem mohu odvézt do opravny, kde ho zase dají do pořádku, a nic se neděje.

Tento přístup k lidskému tělu a jeho zdraví akceptují sami doktoři, i když ti nejlépe vědí, jak je scestný. Dobře je to vidět na tom, co si běžný člověk myslí o infarktu. Převládá představa, že jde o zvládnutelnou patálii, při které jde jen o to, dostat se včas do správné nemocnice. Proto se i zdraví lidé ve vyšším věku zajímají, do jaké míry je tato služba dostupná.

Minimum bezpečnosti

Pacienti s otravou krve z Frýdlantu zůstávají na intenzivní péči

Stav pacientů s otravou krve, kterou dostali po operačních zákrocích v soukromé nemocnici ve Frýdlantu, je stabilizovaný.

Ovšem statistiky interních lékařů říkají, že třetina případů infarktu končí tím, že pacient zemře na ulici, než dostane odpovídající pomoc. Lidské tělo není stroj. Není možné ho dočasně vyřadit z provozu a není možné vždy spoléhat, že příslušný opravář přijde, najde poruchu a potom ji opraví.

Při poruše lidského těla, tedy při nemoci, se vždy může stát něco nečekaného, co má fatální důsledky. Je jisté, že také opraváři ve frýdlantské nemocnici při něčem selhali. Aktuální verze případu zní, že se něco zanedbalo při používání nitrožilní anestezie a že pacienty napadla bakterie. Je možné, že chybu udělali zdravotníci, ale to už bude řešit policie.

Přesto se ukazuje, jak scestná je představa o lékařích jako opravářích i lidských těl. Nepříliš složitá operace může vést k ohrožení života a ohlídat všechna rizika, která při jakékoli léčbě hrozí, je nadmíru obtížné. Dopředu není nic jistého.

Petr Holub: Stát škrtí zdravotnictví

• Upravit
• Smazat

Nakonec by něco takového šlo označit za obecné ohrožení.

Tím se nechce říci, že má člověk propadnout fatalismu s tím, že za nemocniční branou může kdykoli zemřít. Spíše by měl dávat na své tělo větší pozor a také trvat na tom, že se stejnou úzkostlivostí se budou o pacienta starat i v nemocnici.

Frýdlantský případ – a najdou se i další – například upozorňuje, že neexistuje dostatečná kontrola ze strany státu a pojišťoven. Stát v podstatě jen rozděluje peníze a v zásadě se vůbec nestará, kdo a v jakých podmínkách občany České republiky léčí.

Na lékařská místa se dostávají cizinci s nepřesvědčivou kvalifikací, soukromí majitelé nemocnic často šetří tak, že se pacient při náhle zhoršeném stavu pomoci nedovolá. Ostatně i tvůrce státního rozpočtu zajímá na zdravotnictví jenom to, jak se dá ušetřit.

Petr Holub|foto: Khalil Baalbaki

Jednou větou: není úkolem pacienta, aby hledal nemocnici, kde nehrozí selhání. Každá z nemocnic placených z veřejných peněz musí zaručit jisté minimum bezpečnosti a opravdu vážná otázka zní, jestli to v této zemi někoho zajímá.