Petr Holub: Foreign Affairs aneb Krize demokracie ve východní Evropě

Evropská unie

Pohádky o úspěšné integraci zemí východní Evropy do Evropské unie se nemohou v reálném světě odehrát. To připouštějí i nejvíc zaslepení příznivci rozšiřování.

Tyto věty napsal věhlasný zahraničně-politický časopis Foreign Affairs v článku „Východní Evropa míří na jih“ u příležitosti nadcházejících evropských voleb.

Týkají se jedenácti postkomunistických států Evropské unie včetně České republiky, kterým se prý významně komplikuje cesta k demokracii, tedy k ustavení vyvážených demokratických institucí. Zvláště pod vlivem ekonomické krize se stále více lidí ve východní Evropě obrací k silným vůdcům, kteří posilují svou osobní moc a za fasádou demokracie zahájili likvidaci jejích základních institucí.

Titulek článku tedy upozorňuje, že se na východě Evropy udrží maximálně nestabilní demokratické režimy jako ve středomoří. Jako ideální příklad pro takový negativní vývoj se nabízí Maďarsko, kde veškerou moc ve svých rukou shromažďuje Viktor Orbán a jeho strana Fidész, vybaven dvoutřetinovou většinu v parlamentu a novou ústavou s nacionalistickými prvky.

Čtěte také

A stejně jako Orbánovo Maďarsko, kterého západ Evropy i Amerika odsuzují, se vyvíjejí i ostatní východoevropské země. Příští volby v Polsku vyhraje Jaroslaw Kaczyński, který kopíruje Orbánovu nacionální politiku, stejně jako Orbán se chová rumunský premiér Victor Ponta, jehož sociálně-liberální blok získal před dvěma lety ve volbách rovněž ústavní většinu.

Ve výčtu rizik by se dalo pokračovat, patří mezi ně i český prezident Miloš Zeman, který se pokusil ovládnout parlament tím, že chtěl do čela nejsilnější strany dosadit svého chráněnce, i podnikatel Andrej Babiš, jehož politika se nedá předvídat.

Nutno uznat, že článek ve Foreign Affairs dokládá řadu krizových momentů ve východoevropské politice, možná i nějakou hlubší krizi, která vystřídala optimismus po vstupu do Evropské unie. Pro zásadní krizi východoevropské demokracie však nemá americký časopis dost průkazných argumentů. Třeba je pravda, že strana Jaroslawa Kaczyńského Polsku drží největší popularitu, obliba hlavní vládní strany premiéra Tuska se jí však na jaře vyrovnala.

Polský premiér Donald Tusk během debaty v Sejmu

Rumunský premiér Ponta přišel o ústavní většinu v únoru, když se rozpadl jeho volební blok. Český prezident Zeman se svou snahou ovládnout politickou scénu viditelně neuspěl. Na Slovensku se dominantní straně Smer nepodařilo ovládnout prezidentský úřad. Ke krizi došlo, ale demokracie má i ve východní Evropě očividně dost sil, aby dokázala vyvážit sílu příliš mocných jedinců. Orbán zůstává výjimkou.

Časopis Foreign Affairs zřejmě správně neodhalil pravé důvody krize. Přízeň národním vůdcům a populistům může být třeba důsledkem toho, že selhal liberální občanský koncept, který na východ dovezli západní teoretici. Orbán třeba přesvědčil Maďary mimo jiné tím, že zrušil povinné spoření na důchod u soukromých fondů. Fondy přišly o zisk a Maďarsko mohlo snížit daně. Třeba jsou politické krize ve východní Evropě naopak dokladem, že nové demokracie fungují relativně dobře.