Petr Holub: Evropa 2016. Radikálové varují před radikály

Norbert Hofer
Norbert Hofer

Měli bychom se bát, že radikální pravice rozvrátí Evropskou unii. Tento názor získává stále větší ohlas v tuzemské společnosti a vlastně se není čemu divit.

Radikální pravicové strany získávají stále větší slovo v západoevropských členských státech unie. Pokud budou posilovat i nadále, pak Evropu zlikvidují. Vždyť co se děje poslední dobou. Chybělo jen pár tisíc hlasů, aby se stal rakouským prezidentem radikálně pravicový politik Norbert Hofer, který chtěl pokud možno omezit spolupráci s Evropskou unií.

Ještě větší drama začíná ve Velké Británii, která stojí před referendem, kde radikální pravice žádá vystoupení z Evropské unie a má značnou šanci na úspěch. Takový trend se nemusí zastavit a v takovém případě je o osudu Evropy rozhodnuto.

Katastrofické vize se pochopitelně dobře prodávají v médiích. Kdo je používá, ten by si měl ovšem uvědomit, že tyto vize jsou rovněž radikální. Máme pravou stranu politického spektra, kde úspěch radikálů živí strach z uprchlické a obecně islámské invaze, vedle toho také příliv pracovních sil z východní Evropy, které jsou ochotny pracovat za mnohem nižší mzdy a berou práci místním.

Navíc ještě aktivněji než sami žadatelé o azyl využívají výhod západních sociálních systémů. Právě nároky Východoevropanů na britské sociální dávky jsou hlavním důvodem, proč žádá značná část obyvatel ostrovního království slavný Brexit.

Ovšem i vyvolávání strachu z rozpadu Evropské unie využívají radikálové, tentokrát spíše levicového typu. Přitom lze rozpad Evropské unie považovat za stejný typ problému jako jsou uprchlíci nebo pracovní síla z Východu. Je tedy otázkou, která se nějakým způsobem musí věcně řešit. To ovšem radikálové nemají v úmyslu, na strachu z konce klidných časů chtějí jen zvyšovat svou popularitu.

Probuzení elit

Brexit

Jádro problému soudobého radikalismu je možné hledat v médiích, přinejmenším to platí pro Českou republiku. Možná za to mohou jejich vlastníci, možná novináři, kteří bezmyšlenkovitě přenášejí zprávy ze západních agentur do Česka.

Když se vzrušené hlasy z ciziny přenesou do Česka bez kontextu, pak to může vypadat, že se třeba v Rakousku znovu probudilo hnědé nebezpečí, které jednou už Evropu rozvrátilo.

Ovšem prezidentský kandidát Hofer není neonacista, naopak klasický regionální politik, který jen využil nespokojenosti rakouské populace s vládou velké koalice, která po sedmi letech už nedokáže efektivně řešit vážné problémy, natož aby veřejnosti dokázala vysvětlit své záměry.

Hofer měl úspěch, protože se lidí zastal. Nakonec se stejně do prezidentské funkce neprosadil a Rakušané dali předost jiné, mnohem mírnější alternativě, zelenému prezidentovi Alexanderu Van der Bellenovi, který chce také změnit dosavadní politiku, zachoval ale dosavadní liberální směr.

Obdobně to může skončit ve Velké Británii. Nástup radikální pravice nemusí vést k Brexitu, může jen probudit stávající elity, aby se začaly zajímat o to, co trápí běžné občany.

Evropa nestojí před apokalypsou, jen řeší vážnější problémy než dříve. Zatím je pravděpodobnější, že se najde nějaké rozumné východisko.