Petr Holub: Elektronické neschopenky odhalily bezohlednost úřadů
Zavedení elektronických neschopenek provázely potíže, jak tomu při zavádění digitálních informačních systémů u státní správy bývá.
Systém měl výpadky, data byl schopen zpracovat se zpožděním někdy až desítek hodin. Věřme, že se příslušným pracovníkům IT podaří chyby co nejdříve vychytat.
Čtěte také
Dílčí nepořádky v systému byly tak velké, že přiměly státní nemocnici na pražském Karlově náměstí, aby jedna z tamních primářek předvedla, jak je vlastně všechno jednoduché. Možná má i pravdu, a pokud by každý praktický lékař či specialista měl k dispozici zadarmo tým IT expertů a software podle potřeby, asi by si také nestěžoval.
Ovšem Sdružení praktických lékařů zvažuje žalobu na Českou správu sociálního zabezpečení, protože z pohledu jeho členů jim zavedení nového systému významně přidělává práci a stojí peníze, nehledě k tomu, že se doktoři zavedením elektronických neschopenek papírování úplně nezbavili a musí například tisknout lístek na peníze.
Příběh do určité míry připomíná model internetového bankovnictví, případně samoobslužných pokladen v supermarketech. Smyslem je ulevit bankám či supermarketům a přinutit klienty, aby převzali část byrokratických úkolů. Banky i obchody pak ušetří na personálu. Pokud je systém uživatelsky výhodnější i pro zákazníky, je to přidaná hodnota, o ní ovšem jde až ve druhé řadě.
Trend byrokratizace pacienty poškozuje už dnes
Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy přenáší byrokracii na lékaře, i když ve srovnání s obdobnou operací u bankovních domů jde o pozoruhodně neohrabaný pokus.
Čtěte také
Systém je uživatelsky nepříliš vstřícný, vyžaduje od klientů, aby investovali do potřebných pomůcek, a stát přitom počet úředníků neomezuje. Těch naopak průběžně přibývá a ještě odpovědní pracovníci vysvětlují veřejnosti, že ti doktoři jsou nějak nešikovní.
Ještě by šlo nad vším pokrčit rameny, kdyby příběh neměl jeden povážlivý rozměr. Česko má nedostatek lékařů v nemocnicích, ale také na místech praktických lékařů. Když je člověk zdravý, tak mu to ani nepřijde, ale pokud opravdu onemocní, pak zjistí, že se dostupnost péče snížila třeba ve srovnání s obdobím před deseti či dvaceti lety.
Existují sice kvalitnější rentgeny než dříve, ovšem na řadu se pacient dostane třeba až za dva měsíce. V ordinaci zase na něho lékař nemá čas, protože ho obléhají spousty pacientů, kteří si jdou k němu zadarmo popovídat. V této chvíli se státní úředníci nezajímají o to, jak dostupnost zlepšit, ale naopak lékařům berou další čas tím, jak přidávají byrokratické úkoly.
Příběh elektronických neschopenek zřejmě není tím, co samo o sobě nějak významně ohrozí výkonnost zdravotnického systému. Funguje ovšem jako součást trendu byrokratizace, která pacienty poškozuje už dnes. Na jeho prosazení se očividně podílejí mladí a zdraví lidé, kteří se ještě nedokážou na zdravotnický systém podívat očima člověka, který skutečně potřebuje pomoc. Dobře vyplnit kolonky a ušetřit tak práci státním úředníkům je důležitější než léčit.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
