Petr Holub: Dnes už ekonomice pomůže jenom euro
Volební štáby nemusí dlouho přemýšlet, s čím oslovit voliče. Eurobarometr zdarma zveřejnil, co občany jednotlivých zemí nejvíc trápí, a konkrétně u Čechů to je se značným předstihem zadlužení státu, zdražování a ekonomický výhled. Až v druhé řadě jsou témata jako zdravotnictví, penze nebo bytová výstavba. Jen vyhraněné menšiny zajímá změna klimatu či migrace.
Stačí tedy navrhnout odvážnou vizi pro tuzemské hospodářství, třeba jak překonáme po vzoru Irska evropský průměr do té míry, že nám to všichni ostatní budou závidět.
Čtěte také
Přesto žádná strana s přesvědčivým receptem na oživení ekonomiky nepřichází. Bude se šetřit, to ano, nezvýší se daně, nezapomeneme na investice – opakují se stále stejné floskule, které žádného voliče nevytrhnou z klidného podřimování před televizí.
Na druhé straně je pravda, že vyřešit aktuální ekonomické hrozby je prakticky nemožné. Inflaci lze ovlivnit třeba tím, že omezíte státní výdaje. To má výhodu, že se zároveň omezí růst rozpočtového deficitu. Jenomže příliš přísnými vládními škrty se ekonomika propadne do recese. Nezbývá zkrátka než navrhovat opatrné kroky, které postupně zlepší situaci jednotlivých sektorů a nezruší stabilitu celé tuzemské ekonomiky.
Alternativa neexistuje
Při pohledu na ekonomický provoz včetně rostoucích cen a dluhů napadne laika přirozeně, že se Česko dostalo do slepé uličky a že v příštích letech nastanou vážné potíže. Za pozornost stojí, že podobně nepříjemný pocit dokládají data Eurobarometru také jinde.
Čtěte také
Podstatná může být okolnost, že jde o země, které stejně jako Česko nepřistoupily ke společné evropské měně a nejsou tedy členy eurozóny. Rostoucích cen, úpadku i dluhů se prostě víc bojí Poláci, Maďaři, Chorvati či Rumuni než průměrný člen eurozóny.
Důvod je pochopitelný. Tyto země mají vlastní měnu, inflaci proto zrychluje kurzové riziko. Půjčují si bez záruky Evropské centrální banky, tedy za větší úrok než ostatní.
Pod tlakem značné části voličů se vlády těchto zemí rozhodly, že si ponechají národní měnu. Vlastní měna se někdy může i vyplatit, zároveň se však o těch východoevropských zemích, které nevstoupily do eurozóny, může v klidu říct, že nedokončily transformaci svých ekonomik po pádu komunismu. Proto dnes neřeší směr dalšího rozvoje, ale transformační otázky, tedy stabilitu cen, dluhů i celé ekonomiky.
Dnes nemá velký smysl psát ekonomický program bez toho, že bude obsahovat přijetí eura. Alternativa asi neexistuje. To se však žádný politik neodváží říct z obavy před nepříznivou reakcí vlivných zájmových skupin.
Právě proto nemůže tuzemský volič přehlédnout, že ekonomika má vážné problémy, ze stejného důvodu se však nedočká žádného řešení.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
