Petr Holub: České školy jsou lepší, než se zdálo
Tuzemské školství se zotavuje z transformačních let po pádu komunismu.
Tento potěšující výsledek přinesl výzkum PISA 2018, který byl nedávno publikován. Přesto dobrou bilanci nikdo neslaví a nejde to vysvětlit jenom tím, že mediální prostor zabraly maléry pana účetního, tedy premiéra.
Čtěte také
Průzkumy PISA provádí průběžně Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci, známá též pod zkratkou OECD. Hodnocení, jak umějí jednotliví žáci pracovat s textem, jak zvládají matematiku a jak zdatní jsou v přírodních vědách, vychází každé tři roky.
V řadě zemí jsou výsledky PISA hlavní událostí školního roku, řídí se podle nich vzdělávací politika, oceňují či odvolávají se podle nich ministři. Také v Česku jsme se o data z PISA vždycky zajímali a bezmocně si stěžovali, jak se Češi propadají v matematice a přírodních vědách a jak se nezlepšuje tristní situace při práci s národním jazykem. Teď jsou ovšem výsledky lepší, než by člověk čekal.
Ve srovnání s výzkumem PISA 2009 se pozice tuzemských škol očividně zlepšila. O pár příček nahoru jsme se vrátili v matematice i přírodních vědách, o plných sedm míst jsme vylezli na žebříčku čtení či práce s textem. Ve všech třech oborech jsou Češi na 20. až 25. místě na světě, jinými slovy, patříme mezi 25 nejlepších zemí.
Naříkat je nejsnadnější
Samozřejmě je možné namítnout, že není důvod slavit, když jsme se jenom udrželi v šedém průměru. To však není úplně přesný pohled. Pokud se nechá stranou sedm zemí z jihovýchodní Asie, mezi které se počítají i městské státy jako Macao, Hongkong nebo Singapur, pak je pouze devět států na celém světě na vyšší úrovni.
Čtěte také
Také se dá říct, že patříme do jednoho ze čtyř regionů, kde se učí nejlépe, což jsou vedle východní Asie ještě severní Evropa, anglosaský svět a část střední Evropy od Polska po Francii.
Úplně nejdůležitější je však okolnost, že vedle Estonců, Poláků a Slovinců dokázali právě Češi překonat dědictví komunistických škol. V časech socialismu se dařilo držet výsledky tvrdým drilem, který ovšem nefungoval při výuce národního jazyka. Když se drsná subordinace uvolnila, tak se mohla budova vzdělávacího systému zhroutit. Přesto se ji podařilo modernizovat na nových základech. Takové je hlavní sdělení výzkumu PISA 2018.
Samozřejmě zůstávají tradiční bolesti, třeba velké rozdíly v kvalitě. Přesto se něco podařilo, a tak by stálo za podrobnější průzkum, na jaký rozměr v systému se už můžeme spolehnout a jak můžeme školství rozvíjet namísto nekonečného stěžování.
Přesto právě v této chvíli se zájem o učení vytratil na veřejnosti, ve správních úřadech i politických kuloárech. Možná je to tím, že naříkat je vždycky ze všeho nejsnadnější. Výsledky PISA 2018 však vyzývají, ať se napříště debaty o školství zdrží každý, kdo nechce přispět k jeho dalšímu vzestupu.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
