Petr Hartman: Volby a zkorumpované strany

16. říjen 2013

Myslíte-li si, že politické strany nejsou zkorumpované, řadíte se svým názorem k 17 procentní menšině. Alespoň to vyplývá z nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Konfrontace většinového postoje s předvolebními hesly obsahujícími boj proti korupci může vyznít tak, že s ní něco chtějí dělat ti, kteří o ní hodně vědí.

Zasadíme-li třiaosmdesáti procentní nedůvěru v nezkorumpovanost politických stran do souvislosti s volební účastí, potom můžeme zpochybnit kompaktnost uvažování dotázaných jedinců. Z jiných průzkumů totiž vyplývá, že k volebním urnám se chystá přijít kolem 60 procent občanů. Toto číslo je výrazně vyšší než 17 procent.

Znamená to, že podpořit nějaké uskupení chtějí i ti, kteří v průzkumu odpovídají, že politické strany jsou zkorumpované. Buďto té své věří, že ona zrovna není. Nebo si vybírají menší zlo a doufají, že jejich favorit je do korupce namočen výrazně méně než ti ostatní. Další zase slyší na jednoduchá hesla o tom, že zlodějnu ze sněmovny mohou vymést pouze ti, kteří se do ní chtějí dostat a mají zatím tzv. čisté ruce. Tato uskupení patrně nebrali v potaz při odpovědi na otázku ve zmiňovaném průzkumu.

Téma korupce je sice důležité, v právě probíhající kampani však není dominantní. Také kvůli tomu, že lidé, kteří nevěří na laciná gesta a jednoduché recepty, se opakovaně mohli přesvědčit o tom, že korupci nelze snadno odstranit. Alespoň co se konkrétních činů týká. Názorným příkladem mohou být výsledky analýzy jedné z poradenských společností.

Ta zkoumala mezi více než stovkou firem a desítkami úředníků, jak boj proti korupci funguje v praxi. Většina z oslovených společností potvrdila, že i po úpravě nejrůznějších zákonů, bývá devět z deseti zakázek zadaných tak, aby byly tzv. ušity na míru předem určenému zájemci. Není to problém jediný. Dalším je skutečnost, že dotázaní úředníci připustili, že přijali do soutěže nabídku, která byla výrazně podhodnocená. Jejich zkušenost potvrdily i firmy. Konkrétně přiznáním, že se ve veřejné soutěži setkaly s cenou, která byla nastavena výrazně pod reálnými náklady.

V praxi to znamená, že nejvýhodnější cena se při uskutečnění dané zakázky mnohonásobně zvýšila. V takto rozběhnuté zakázce se potom těžko odolává nárůstu nákladů. Také kvůli tomu, že například hrozí zastavení stavby, ještě vyšší finanční výdaje a nedodržení termínu jejího dokončení. Když tato zjištění konfrontujete s téměř dvacítkou novel zákona o veřejných zakázkách, dostanete reálný obrázek o tom, jak málo účinný může být boj proti korupci, byť je formálně podpořen změnou právních norem.

autor: Petr Hartman
Spustit audio