Petr Hartman: Válkova slovní válka o nadstandardní zdravotní péči
Chcete-li na sebe upoutat pozornost, pusťte se do reformy zdravotnictví. Tedy do oblasti, která se dotýká prakticky každého. Hodláte-li diskusi přiostřit a vysloužit si negativní reakce, začněte uvažovat o rozdělení péče na standardní a nadstandardní. Vaše slova vyvolají většinou negativní reakce a všimnou si vás i lidé, kteří se jinak o politiku příliš nezajímají.
Nejčerstvější zkušenost tohoto typu učinil současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Za úvahy o možnosti zavedení nadstandardní péče na programové konferenci své strany schytal kritiku zprava i zleva.
Čtěte také
Přitom z Válkových úst žádný konkrétní návrh nezazněl a ani neleží připravený na stole. Není se čemu divit. Rozdělení zdravotní péče na standardní a nadstandardní je totiž věc velmi komplikovaná.
Nejde pouze o to, že by politici riskovali odliv přízně voličů. Musí se vypořádat s Listinou základních práv a svobod. Podle ní má mít každý občan na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky, které stanoví zákon. Takže poslanci a senátoři se mohou formou právní normy pokusit definovat nadstandard.
Platit za komfort, ne za péči
V minulosti to už učinili. Konkrétní vymezení nadstandardu však ponechali na vyhlášce. Což podle Ústavního soudu není možné a proto obecný zákon o dělení péče na standardní a nadstandardní zrušil. Není náhodou, že byl prosazen v době, kdy ministrem zdravotnictví byl rovněž představitel TOP 09 Leoš Heger. Vlastimil Válek by na něj rád navázal.
Čtěte také
V současné době však politici spíše řeší růst cen energií a vývoj inflace, potýkají se s deficitními státními rozpočty a udržitelností veřejných financí. Většina z nich nemá odvahu pouštět se do razantního vylepšení hospodaření státu. Není tudíž pravděpodobné, že by nyní riskovali zaváděním nadstandardní péče odliv přízně.
Ostatně Leoš Heger po osobní zkušenosti hovoří o nadstandardech jako o politicky smrtelné záležitosti, se kterou se musí zacházet velmi opatrně. Vystoupení ministra Válka před stranickými kolegy z TOP 09 na takovýto postup příliš nevypadá. Jeho úvaha o dělení zdravotní péče bez podrobnějších představ vyvolala podle očekávání především negativní reakce.
Přitom dostupnost zdravotní péče, její kvalita a hlavně dlouhodobá udržitelnost jejího financování z veřejných zdrojů by měly být jedním ze zásadních témat nejenom politických diskusí. Jejich výsledek by potom neměl být v rozporu s názorem Ústavního soudu.
Podle něj by odlišnost mezi standardní a nadstandardní péčí neměla spočívat v rozdílech ve vhodnosti a účinnosti léčby. Podle soudu musí mít ošetřující lékař možnost v individuálních případech rozhodnout v zájmu ochrany života a zdraví pacienta o tom, že případná ekonomicky dražší varianta je pro něj vhodnější a měla by být plně hrazena.
Zkrátka podle Ústavního soudu by se spíše mělo platit za komfort a ne za péči. Při neřešení problémů tuzemského zdravotnictví se však v budoucnosti můžeme dostat do situace, kdy se i standardní péče bude považovat za komfort.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka