Petr Hartman: V příštím roce budeme žít na čtyřicetimiliardový dluh

Podobně lze nahlížet na státní rozpočet. Tak například v roce 2016 měly jeho plánované výdaje přesahovat příjmy o 70 miliard korun. Ve skutečnosti tomu bylo právě naopak. Ze schodku byl přebytek ve výši zhruba 60 miliard.

David Klimeš: Lehmani po dekádě varují - až zase přijde krize, mějte doma pořádek

• Upravit
• Smazat

Česko selhává. Jsme na vrcholu či spíše už za vrcholem hospodářského cyklu a ministryně financí Alena Schillerová stejně navrhuje zase schodkový rozpočet, tentokrát mínus 40 miliard. Nepochybně má být deficit mnohem menší, ideálně má být rozpočet v přebytku. Česko jede na doraz. Důchodový účet se teprve nyní dostal do hubeného plusu, zdravotní pojišťovny nemají rezervy na horší časy. A stát si i za tučných let musí půjčovat.

Rozdíl činil závratných 130 miliard. Nejenom v tomto případě se ukázalo, že není důležité, co se naplánuje. Podstatné je, co se splní.

Myslí si to Andrej Babiš. Zhruba v tomto duchu totiž obhajoval návrh rozpočtu na příští rok. Potřeboval zdůvodnit, že v době ekonomického růstu jeho kabinet schválil rozpočet se čtyřicetimiliardovým deficitem.

Chtěl tím dát najevo, že ve skutečnosti může dopadnout hospodaření státu lépe. K tomu by bylo potřeba buďto získat do státní pokladny více peněz, než je plánováno. Případně jich méně vydat, nebo zkombinovat obě možnosti.

V dobách tučných a v dobách chudých

V minulosti k tomu došlo. Například ekonomika rostla rychleji, než bylo odhadováno. Vybralo se více na daních. Vláda zároveň nebyla schopna investovat zdaleka všechny peníze, protože neměla kam.

Prolomit vlny: Pijavice na státním rozpočtu? Ve sporu o neziskovky nejde o peníze

Na první poslech to zní většině lidí dobře: bude se šetřit. Neziskovky jsou pro ně „pijavice na státním rozpočtu“, nebo dokonce „Sorosovi agenti“.  O peníze tady ale nejde, s každým projevem politiků, kteří se postavili do čela tažení proti neziskovkám, je to jasnější.

Což by šlo přirovnat k počínání rodiny, která chce postavit dům. Má na něj peníze, ale nezajistila si stavební povolení, takže nic dělat nemůže. Maximálně se utěšovat, že dobře hospodaří a ušetřila dejme tomu deset milionů. Problém je v tom, že nemá kde bydlet.

Zkrátka čytřicetimiliardový deficit v době ekonomického růstu se těžko obhajuje. Není totiž založen na rozumných argumentech. Třeba takových, že bylo potřeba investovat do reforem, které v budoucnu zajistí udržitelnost vyplácení důchodů, nebo fungování zdravotnictví či školství. Konkrétně v dobách, kdy ekonomika bude jen těžko popadat dech a kdy ve státním rozpočtu budou zoufale chybět peníze.

Petr Hartman|foto: Khalil Baalbaki

Problém je v tom, že o financích nerozhodují odborníci, ale politici. Ti potřebují přízeň voličů, kterou si různým způsobem pokoušejí koupit. Proto v dobách tučných rozhazují plnými hrstmi a doufají, že nebudou sestavovat rozpočet v létech chudých. To se nedá lehce rozdávat, ale musí se naopak šetřit a škrtat. Andrej Babiš má štěstí, že zatím vládne v éře první.