Petr Hartman: V boji o vliv nad bezpečnostními složkami přituhuje

Údajně mu měla být předložena zajímavá nabídka, která se těžko odmítá. Měl by zamířit do Bratislavy a tam pracovat pro Českou republiku.

Karel Hvížďala: Generál Tuhý, GIBS a systémová chyba

• Upravit
• Smazat

Kampaň proti policejnímu prezidentovi Tomáši Tuhému začala 20. června 2016, kdy byl obviněn na tiskové konferenci z "brutálního úniku" informací z vyšetřovacích spisů.

Podle očekávání Tomáš Tuhý svůj odchod z postu policejního prezidenta veřejně odmítá. Zda to myslí upřímně, to by se mohlo ukázat poměrně brzy.

V ČTK se totiž objevila informace, že na Slovensku koncem května končí ve funkci styčného důstojníka české policie Petr Lessy. Do této pozice zamířil v momentu, kdy byl de facto odstraněn z pozice policejního prezidenta, ve které ho vystřídal právě Tomáš Tuhý.

Místo styčného důstojníka u našich východních sousedů tak může sloužit jako „odkladiště“ nepohodlných policejních prezidentů. Chtějí-li se jich politici zbavit, nemají to úplně jednoduché. Nejlepší je „dobrovolný“ konec.

Petr Lessy končí ve funkci styčného důstojníka české policie na Slovensku|foto: Filip Jandourek

Ostatně na případu Petra Lessyho se to názorně ukázalo. Generální inspekcí bezpečnostních sborů byl obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a z pomluvy. Na základě toho byl obrazně řečeno vysvléknut z policejní uniformy a tím přišel rovněž o post policejního prezidenta.

Jeho stíhání bylo později zastaveno a Lessy se pomocí soudního rozhodnutí do této funkce vrátil. To už však Česko mělo jiného policejního prezidenta. Dvojvládí bylo ukončeno dohodou a odsunutím Lessyho do Bratislavy.

Mít v čele inspekce loajálního ředitele

Podobně by mohlo být vyřešeno i působení Tomáše Tuhého v čele policie. U premiéra v demisi má totiž škraloup. Podílel se na sporné reorganizaci policie, která vyústila v otevřený spor mezi tehdejším ministrem vnitra Milanem Chovancem z ČSSD a tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem.

Ondřej Konrád: Dozvuky sporu o policejní reorganizaci

• Upravit
• Smazat

Před rokem v tuto dobu už zvolna uhasínal spor hlavních vládních stran o reorganizaci policie, podle hnutí ANO policejním prezidiem spadajícím pod sociálně demokratického ministra uspěchanou, nepřipravenou a – to hlavně – čistě účelovou, neboť jejím skrytým a zároveň hlavním cílem měla být likvidace Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, a tedy i odstavení jejího šéfa plukovníka Šlachty, který údajně svou činností vadil některým osobám buď přímo v politice působícím, anebo s ní nějak propojeným.

Tuhý obhajoval reorganizaci, která mimo jiné zrušila Šlachtův Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Jeho zachování se neúspěšně snažil prosadit Andrej Babiš.

Nejenom na tomto sporu si šéf hnutí ANO ověřil důležitost vlivu na bezpečnostní složky. Podle všeho se z toho poučil a chce ho v maximálně možné míře získat. Proto chce mít pod kontrolou ministerstvo vnitra. Nechce ho svěřit ČSSD a riskuje tím nezdar vyjednávání o vládě.

Zároveň přispěl k „dobrovolnému“ odchodu Michala Murína z čela GIBS. Tedy člověka, který byl vnímán jako osoba blízká sociálním demokratům.

Petr Hartman|foto: Khalil Baalbaki

Zmiňované peripetie kolem konce bývalého policejního prezidenta Lessyho názorně dokumentují, k čemu se může hodit mít v čele inspekce loajálního ředitele.

Když se k tomu přidá neschopnost opozice, která naservírovala hnutí ANO jako na stříbrném podnosu post předsedy kontrolní komise pro činnost GIBS, blíží se Andrej Babiš postupnými kroky k tomu, aby měl bezpečnostní prostředí pokud možno pod kontrolou.