Petr Hartman: Útočník na Klause potrestán

6. červen 2013

Útok na prezidenta airsoftovou pistolí není ani atentátem, ani násilím proti úřední osobě. Alespoň počínání Pavla Vondrouše ohodnotil soudce okresního soudu jako výtržnictví a potrestal ho půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok.

Soudce musel pečlivě vážit mezi mírou provinění, jeho společenskou nebezpečností a výší trestu. Kdyby Vondrouš odešel ze soudní síně s osvobozujícím verdiktem, mohla by si to veřejnost vyložit tak, že hlavu státu lze napadat, jak se člověku zamane. Poslal-li by Vondrouše rovnou za mříže, bylo by to vzhledem k charakteru jeho provinění nepřiměřeně tvrdé. Mohlo by to vyvolávat dojem nadřazenosti politiků nad běžnými občany a snahy nepřiměřeně tvrdě postihovat byť diskutabilní formy politického protestu.

Příkladem necitlivého posouzení takovéhoto chování byla kauza řidiče Romana Smetany. Ten byl za pokreslení volebních plakátů potrestán veřejnými pracemi. Smetana se s postihem za přimalovávání tykadel politikům neztotožnil a uložený trest schválně nevykonal. Hájil se tím, že chtěl vyjádřit nespokojenost s politickou situací v zemi. Vzhledem k platným zákonům byla logickým důsledkem Smetanova počínání proměna trestu veřejných prací v pobyt za mřížemi.

Kdyby hned na počátku byl buďto osvobozen, nebo mu byl uložen mírnější trest, do vězení by zamířit nemusel. Přitom na první pohled se jeví jako vážnější fyzický útok na prezidenta, byť bez úmyslu ho vážněji zranit, než přimalování tykadel na předvolební plakáty. V případě Romana Smetany soudce nezajímaly rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. V nich se tvrdí, že politické strany i jednotlivci musí snést vyšší dávku kritiky než běžní občané. V souvislosti s Pavlem Vondroušem to soudce vzal v potaz.

Zároveň jeho verdikt je pádným argumentem pro tvrzení, že v Chrastavě vloni v září nedošlo k pokusu o atentát, ale k výtržnictví, které si zaslouží přiměřený trest. Za atentát je totiž považován útok ohrožující život napadeného provedený z politických důvodů. Což výstřely kuliček z plastové atrapy pistole způsobit nemohly.

O život či o zdraví tak mohl maximálně přijít útočník. To v případě, že by prezidentská ochranka byla ve střehu a na útok reagovala stejně razantně jako jejich kolegové střežící například ruského nebo amerického prezidenta.

autor: Petr Hartman
Spustit audio