Petr Hartman: ÚSTR se rozkládá

15. duben 2013

„Ústav pro studium totalitních režimů zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci,“ píše se mimo jiné v příslušném zákonu, který upravuje činnost zmiňovaného ústavu.

Kdyby to byla skutečně nezávislá instituce, potom by výměna jejího šéfa nevyvolala takový rozruch a nestala by se součástí politického boje. Problém je v tom, že okolnosti vzniku ústavu neumožnily, aby se jí stal.

Po listopadu 1989 totiž zůstali významnou politickou silou komunisté. Ti pochopitelně nemají zájem na fungování ústavu, který by zkoumal období komunistické totality. Proto ústav nemohl vzniknout na základě shody mezi levicí a pravicí. Sociální demokraté berou zřetel na rozložení sil v levé části politického spektra, které je výrazně limituje v případě povolebních vyjednávání o sestavení vlády, a ve vztahu ke komunistům různě taktizují.

Zrození Ústavu pro studium totalitních režimů bylo prosazeno tak říkajíc silou, což už samo o sobě přineslo politizaci. Tu ještě přiživila skutečnost, že v radě se sice ocitli respektované osobnosti, žádná z nich však nebyla považována za kandidáta opozice. Když se k tomu přidají dodnes úplně nezpracované archivy totalitní státní bezpečnosti, nebo předvolební kampaně postavené na předlistopadové minulosti, nelze se divit tomu, že politici přistupují k Ústavu pro studium totalitních režimů spíše jako k nástroji politického boje než k nezávislé vědecké instituci.

Proto po změně poměrů v Senátu byli do rady dovoleni lidé, kteří mají vazby na levici. Nově složená rada měla legitimní právo odvolat ředitele ústavu. Zveřejněné důvody však nepůsobí přesvědčivě. A už zmiňované vynucené soužití sociálních demokratů s komunisty v levé části politického spektra, posouvá tento krok do roviny spekulací o tom, že jde o úlitbu KSČM.
Situaci vyhrocuje rozpad vědecké rady ústavu. Ta je poradním orgánem ředitele.

Zjednodušeně řečeno, instituce může bez ní fungovat. Přesto rezignace například profesorů z prestižních amerických univerzit je významným symbolickým gestem vyjadřujícím nedůvěru k dění v ústavu pod vedením nově zformované rady.

Situace se vyhrotila takovým způsobem, že Ústav pro studium totalitních režimů ještě více posílil pověst instituce, která místo vědeckého bádání slouží spíše k politickým bojům. Což vylučuje možnost, aby se stal institucí, která přispěje k nestrannému zkoumání minulosti.

autor: Petr Hartman
Spustit audio