Petr Hartman: Ústavní soud nemůže nahradit komunikaci mezi Hradem a vládou

Čtěte také

Hraje se o další pravomoci prezidenta, říká Kudrna o kompetenční žalobě. Balík: Nedramatizoval bych

Jaký bude verdikt, to se dozvíme nejdříve na podzim. Konflikt o to, zda má vláda možnost bránit hlavě státu v účasti na akcích typu summitu NATO, by neměl vyústit v překvapení. Alespoň vydané předběžné opatření naznačuje, že by se vláda měla i do budoucna držet zaběhnutých zvyklostí. Pokud prezident projeví o účast zájem, neměla by mu v tom bránit.

Právě předběžné opatření vyvolalo polemiku o tom, zda k tomuto kroku měli ústavní soudci přistoupit a zda postupovali v souladu s právem. Tento spor zůstane v rovině tvrzení proti tvrzení a na vyneseném verdiktu se už nic nezmění. Vláda se proti němu nemohla odvolat.

Mohla navrhnout Ústavnímu soudu jeho zrušení. To by nedávalo smysl, protože soudci by těžko během pár dnů změnili svůj postoj. Zároveň museli rozhodovat velmi rychle. Takže summit nakonec proběhl i za účasti prezidenta.

Komplikované rozhodování

Nyní může Ústavní soud bez časového presu přemýšlet a později rozhodnout o tom, jakým způsobem má být naplňována pravomoc prezidenta republiky při zastupování státu navenek. Jakou roli v tom může a má hrát vláda.

Čtěte také

Rychetský: Ústavní soud se snaží, aby spor vlády a prezidenta neeskaloval. Macinka se chová jako malé dítě

Lze si jen těžko představit, že by prezidenti nemuseli vůbec respektovat zahraniční politiku země, kterou určuje vláda a která za ni zodpovídá. Zároveň by neměla prezidenta omezovat v tom, aby se akcí typu summitu NATO mohl účastnit. Tím spíš, pokud opakovaně dává najevo, že se hodlá řídit mandátem, kterým by ho měla vybavit.

Zkrátka rozhodování Ústavního soudu bude poměrně komplikované a může mít dopad na fungování zahraniční politiky v budoucnosti. Tedy v momentu, kdy v rolích prezidenta a premiéra budou jiné osoby.

Napjaté vztahy

V současné době je spor o výklad pravomocí prezidenta spíše zástupný. Babišův kabinet se pustil do konfrontace s hlavou státu z jiného důvodu. Tím je dění kolem nejmenování Filipa Turka ministrem. Konflikt postupně vygradoval do bodu, kdy jsou vztahy mezi Hradem a vládou velmi napjaté.

Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

Vzájemná komunikace vázne a koordinace zahraniční politiky nefunguje. Premiér opakovaně dával najevo, že nic koordinovat nepotřebuje. On různé problémy raději řeší a nejenom zahraniční politiku řídí.

Zatím se mu to daří takovým způsobem, že se do formování zahraniční politiky musí určitým způsobem zapojit Ústavní soud. Ten však těžko může nahradit komunikaci mezi Hradem a vládou. Přitom bez ní nemůže normálně fungovat nejenom zahraniční politika této země.

Autor je komentátor Českého rozhlasu