Petr Hartman: Státní maturity zase jinak

2. květen 2013

Potřetí a zase jinak. Podoba státních maturit zatím připomíná velký experiment, v němž v roli pokusných králíků nedobrovolně vystupují studenti. Přitom o vzniku státních maturit se diskutovalo zhruba čtrnáct let. Proběhla i generálka, která měla odhalit chyby.

Ani to nepomohlo k tomu, aby systém státních maturit byl stabilní a tudíž lehce předvídatelný. Zkouška z dospělosti by měla být vyvrcholením několikaletého studia na střední škole. Už na jeho začátku by mělo být zřejmé, jakou formou a z jakých předmětů by se měla skládat. Letos studenti maturují povinně z českého jazyka. Zároveň mohou volit mezi matematikou a cizím jazykem.

Přitom nebýt novely příslušného zákona z podzimu loňského roku, mohlo být všechno jinak. Podle původních pravidel mělo být testování znalostí cizího jazyka spolu s češtinou povinné. Zároveň měli mít žáci možnost vyhnout se státní maturitě z matematiky. Konkrétně tím, že by dali přednost zkoušce z informatiky, nebo z tzv. občanského a společenskovědního základu. Nakonec byla tato varianta zrušena ještě dříve, než vůbec mohla být vyzkoušena v praxi. Současní maturanti tak zahájili poslední středoškolský rok s jinou perspektivou k závěrečným zkouškám, než jaká je nyní realita.

Odpadlo jim zároveň dilema, zda si vybrat lehčí nebo těžší variantu. Zůstala pouze prvně jmenovaná. Podle názoru některých pedagogů z gymnázií se tím její kvalita dostala na úroveň zkoušky studentů se znalostmi z prvního či maximálně druhého ročníku těchto vzdělávacích ústavů. Není divu, že úspěšné složení státní maturity nezaručuje automatickou vstupenku na vysokou školu. Což mimo jiné znamená nesplnění jednoho ze základních cílů zavedení tohoto typu zkoušky z dospělosti.

Dalším má být srovnání výsledků mezi jednotlivými typy středních škol a případně i v rámci každé z nich mezi jednotlivými ročníky. Druhá část nemůže být splněna kvůli tomu, že se podmínky rok co rok mění. První je zpochybněna tím, že stále se snižující náročnost státní maturity potřebné měřítko nepředstavuje. Stát by měl zajistit určitý stupeň kvality dosaženého vzdělání. U toho středního toho však nelze docílit tím, že stejné znalosti budou vyžadovány po dětech z učebních oborů s maturitou a z gymnázií.

Má-li mít státní maturita smysl, potom by měla mít dvě úrovně. Jednu pro určité typy technických škol a učilišť, druhou především pro gymnázia. Což by se nemělo zaměňovat s lehčí a těžší variantou v rámci jednoho vzdělávacího ústavu.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.