Petr Hartman: Spor Hradu s vládou zamířil k Ústavnímu soudu

Čtěte také

iROZHLAS

‚Vyloučit prezidenta je mimořádně nešťastné.‘ Pavel podává kvůli summitu NATO kompetenční žalobu

Formální odpověď je poměrně jednoduchá. Měla by to učinit vláda. V minulosti se o tom nebylo potřeba dramaticky dohadovat a už vůbec ne soudit. Pokud hlava státu chtěla vést na summitu NATO českou delegaci, tak jí v tom vláda nebránila. Součástí delegace pak nezřídka býval rovněž premiér.

Bylo jedno, zda na Hradě seděl Václav Havel, Václav Klaus, nebo Miloš Zeman. Společnost na jednáních NATO jim dělali například premiéři Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Mirek Topolánek, Petr Nečas, nebo i Andrej Babiš.

Marná snaha o kompromis

Současný předseda vlády si tak symbiózu s hlavou státu už na summitu vyzkoušel. Konkrétně v roce 2018 v Bruselu. Tehdy na něm členské státy Severoatlantické aliance rovněž řešily plnění, či spíše neplnění závazků. Musely reagovat na kritiku tehdejšího prezidenta USA Donalda Trumpa.

Čtěte také

Petr Šabata: Summit NATO v Ankaře se pokusí jinak nastavit vztahy USA a Evropy

Česká republika tenkrát vydávala na obranu částku, která se ke dvěma procentům hrubého domácího produktu ani nepřibližovala. Přesto nebyl problém, aby první den reprezentoval zemi prezident Miloš Zeman a druhý potom premiér Andrej Babiš.

V roce 2026 se nijak dramaticky nezměnilo jedno z klíčových témat summitu. Opět se bude hovořit o výdajích na obranu. Děje se tak znovu na základě kritiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pozici České republiky bude opět obhajovat premiér Andrej Babiš. Součástí delegace tentokrát nebude prezident Miloš Zeman, který už ve funkci skončil.

Na summitu v Turecku by měl ale chybět jeho nástupce Petr Pavel. Ten se na základě dosavadních zvyklostí snažil několik měsíců nalézt s vládou pro obě strany přijatelný kompromis. Ukázalo se, že marně.

Vyjasnění postupu

Rozhodnutí kabinetu, že hlava státu nebude součástí české delegace, proto vyvolalo očekávanou reakci. Petr Pavel řadu týdnů připouštěl, že se obrátí na Ústavní soud.

Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

U něj se domáhá vyjasnění postupu při rozhodování o účasti prezidenta na summitu. Zároveň žádá, aby vláda nekladla prezidentovi překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí, a naopak mu poskytla maximální součinnost.

Nejenom z obsahu žaloby lze vyvodit, že vztah mezi Hradem a vládou v oblasti zahraniční politiky má k ideálu daleko. Rozhodnutí o neúčasti Petra Pavla na summitu v Turecku, to názorně dokumentuje.

Ústavní soud by měl autoritativně vyložit, zda vůbec a případně jakým způsobem může vláda omezovat pravomoc hlavy státu zastupovat stát navenek. Takže žaloby by na sebe politici dávat neměli, ale ve výjimečných případech, kdy už nemají jinou možnost, to učinit musí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu