Petr Hartman: Sobotka požehnal Zemanovi cestu do Moskvy

18. březen 2015

V květnu uplyne 70 let od chvíle, kdy v Evropě skončila druhá světová válka. Na porážce nacistického Německa měla zásadní podíl sovětská armáda. Je přirozené, že tento významný historický moment bude připomínán na slavnosti v Moskvě.

Problém je v tom, že k tomu dojde v atmosféře ukrajinské krize, ve které se výrazným způsobem angažuje Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Právě tento konflikt vyhrotil vztahy mezi Západem a Ruskem. Přítomnost se tím dostala do souvislosti s minulostí.

Není tudíž úplně přesné tvrzení premiéra Bohuslava Sobotky, že nelze slučovat současnou Putinovu politiku s rudoarmějci, kteří padli při osvobozování Československa.

Jejich památku lze uctít i jiným způsobem, než účastí na akci pořádané ruskými politiky. Jakým, to názorně předvede německá spolková kancléřka Angela Merkelová. Ta do Moskvy přicestuje až po oficiálních oslavách.

Čtěte také

Přítomnost vrcholných představitelů zemí Evropské unie či Spojených států amerických na nich by totiž nebyla vnímána pouze jako pieta k obětem druhé světové války, ale také jako výraz legitimity kroků, které Rusko pod vedením Vladimira Putina činí směrem k Ukrajině.

Naznačují to slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten se veřejně nechal slyšet, že přítomnost Merkelové v Moskvě by mohla napomoci v boji s protiruskou kampaní.

Ten by byl ještě účinnější, kdyby se objevila spolu například s americkým či francouzským prezidentem po boku Vladimira Putina na tribuně přímo při oslavách výročí konce druhé světové války.

Položením věnce se Angela Merkelová přihlásí k odpovědnosti Německa za krutou minulost, kterou Rusku způsobilo

Takto se bude muset ruská propaganda spokojit se zbraněmi menšího kalibru. K nim by měl patřit například prezident České republiky, možná slovenský a jistě řecký premiér.

Po setkání Bohuslava Sobotky s Milošem Zemanem je zřejmé, že účast hlavy státu nevadí české vládě. Může to být vnímáno jako názorná ukázka toho, že mezi kabinetem a Hradem nepanují takové rozpory v pojetí zahraniční politiky, jak by se mohlo na základě některých Zemanových výroků a následujících reakcí na ně jevit.

Jedním z rysů této politiky je určité vybočení z postojů našich spojenců směrem k Rusku. Jejich absence na oslavách v Moskvě a naopak premiérem schvalovaná účast prezidenta České republiky na nich tímto způsobem bude vnímána.

V květnu v Moskvě totiž nepůjde ani tak o historii, jako spíše o přítomnost a hlavně o budoucnost. Pro stabilní demokratický vývoj v České republice by bylo přínosnější, kdyby byla spojována spíše s Evropskou unií a s NATO, než s Ruskem.

autor: Petr Hartman
Spustit audio