Petr Hartman: „Sliby chyby“ by pro Babišovu vládu někdy nebyly na škodu

U bodů, které už byly zdárně vyřešeny, by se měla na pomyslném semaforu rozsvítit zelená. Oranžová barva by měla dávat najevo, že na plnění slibu se stále ještě usilovně pracuje. Červená by potom měla symbolizovat přiznání, že se daný problém nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce.

Čtěte také

Babiš má tolik zmocněnců jako Fiala, tvrdí Komárek. Honzejk: Vytváří si tím paralelní strukturu

Pokud bude u některého z ministrů na pomyslném semaforu převládat červená barva, mohl by v Babišově kabinetu skončit. V tuto chvíli to patrně nikomu nehrozí. Alespoň předseda vlády se nechal slyšet, že ministrům poskytne dostatečný prostor k tomu, aby předvedli své schopnosti.

Časový limit pro držení ochranné ruky nad jednotlivými členy vlády by měl představovat minimálně jeden rok. Po šesti měsících od jmenování kabinetu prezidentem převažuje u většiny ministrů pochopitelně oranžová barva.

Zelená pro plnění předvolebních slibů

U bodů, kde už svítí zelená, je navíc sporné, zda byly skutečně vypořádány zdárně. Například ministryně financí si mohla odškrtnout prosazení státního rozpočtu na letošní rok. Jeho deficit však překonal hranici 300 miliard korun a je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Čtěte také

Neoprávněné čerpání dotací se jeví jako nejdůležitější úkol Babišovy vlády, tvrdí exministr Dvořák

Příprava státního rozpočtu na rok příští naznačuje, že jeho schodek spíše ještě naroste, než aby začal klesat. Ministr obrany by zase mohl rozsvítit červenou u výdajů na obranu. Ty letos nedosahují výše 2 procenta hrubého domácího produktu a porušují nejenom závazek země vůči NATO, ale také zákon o financování obrany.

Není to však dáno tím, že by Jaromír Zůna (za SPD) odmítal peníze pro armádu. V boji o konkrétní podobu rozpočtu však nebyl natolik silnou politickou figurou, aby prosadil svou.

Zkrátka pohled na plnění programového prohlášení vlády je složitější a nelze ho jednoznačně vyjádřit barvami na pomyslném semaforu. Týká se to rovněž budoucnosti jednotlivých ministrů. Do hry vstupuje nejenom jejich výkonost, ale také specifikum koaličního vládnutí.

Čtěte také

Jiří Pehe: Jak Česká republika přichází o spojence

Andrej Babiš by mohl být nesmlouvavý pouze vůči lidem, kteří v kabinetu reprezentují hnutí ANO. U těch nominovaných Motoristy sobě nebo SPD musí brát v potaz názor vedení těchto stran. Bez jejich podpory by ztratila vláda ve Sněmovně většinu.

A protože představitelé menších koaličních partnerů své lidi hájí, musí premiér jejich v některých případech špatnou práci tolerovat. Nechce-li poškodit sám sebe a svoje hnutí, musí být shovívavý rovněž k ministrům za ANO.

Ke změně postoje ho zatím nenutí ani pohled do průzkumů veřejného mínění. Podle nejnovějších dat nadále Babišovo hnutí dominuje žebříčku volebních preferencí. Byť od posledních sněmovních voleb mírně ztratilo, není propad nijak dramatický.

Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Nic na tom nemění ani napětí ve vztahu vlády s prezidentem, nebo masivní demonstrace, kterým kabinet už čelil. Dominanci hnutí ANO neohrozila ani řada sporných rozhodnutí, která vláda během půl roku existence učinila.

Vzhledem k reálné síle opozice tak Andreji Babišovi i nadále svítí na pomyslném semaforu zelená pro plnění předvolebních slibů. Byť u některých z nich by pro Českou republiku bylo lepší, kdyby se u nich nakonec objevila červená barva.

Autor je komentátor Českého rozhlasu