Petr Hartman: Školami obchází strašák maturity z matematiky
Radši budu maturovat z něčeho jiného, než z matematiky. Takto letos uvažovaly téměř tři čtvrtiny studentů. Ti, kteří si více věřili v „počtech“, se nakonec přepočítali.
Řeč je o zhruba pětině, která písemnou zkoušku z matematiky nezvládla alespoň na čtyřku. Bude si tak muset test po prázdninách zopakovat. Těch, kteří prolezli s odřenými zády, bylo také požehnaně.
Karel Hvížďala: Maturita z matematiky jako trest
Kreativní matematické myšlení rozhodně u studentů středních škol nezlepšíme tím, že uděláme matematiku povinnou pro většinu středních škol, pokud nezměníme výuku. To, co se jenom nabiflujeme, rychle zase zapomeneme, protože jsme nepochopili logiku a myšlenkový sytém daného oboru.
Zkrátka se ukazuje, že s matematikou se potýká většina žáků, kteří míří k maturitě. Proto se jí snaží vyhnout. Když to z nějakého důvodu udělat nemohou, doufají, že ji alespoň na čtyřku zvládnou.
Jak ukazují výsledky z posledních let, není tato víra naplněna u čím dál většího počtu z nich. Vypovídá to buďto o tom, že nemalá část škol není schopna učit děti matematiku tak, aby zkoušku z dospělosti zvládly. Nebo je nastavena špatně. Nechce se totiž věřit tomu, že by populace postupně hloupla a nebyla schopna vstřebat požadované matematické znalosti.
Každoročně klesající počet žáků, kteří jsou vůbec ochotni skládat maturitu z matematiky a alespoň na čtyřku u ní uspět, názorně dokazuje, že se po příčinách příliš nepátrá, nebo se s tím nic zásadního nedělá.
Vidina povinné maturity z matematiky
Řešením není matematiku z maturit postupně vytěsnit. Jde totiž o obor, který je důležitý pro rozvoj logického myšlení. Matematika by se proto neměla zredukovat na „kupecké počty“ a neměla by se na středních školách přestat vyučovat. Je to pochopitelně nadsázka.
Žáci nemají matematiku rádi. Povinnou maturitou to nezlepšíme, myslí si Feřtek
Povinnou maturitní zkoušku z matematiky zažijí poprvé žáci gymnázií a lyceí školního roku 2020/2021. Podle představ ministryně školství Kateřiny Valachové by žáci všech ostatních středních škol, kromě zdravotních, sociálních a uměleckých, měli povinnou maturitu z matematiky od roku 2021/2022, případně ještě o rok později.
Realitou byla nejprve snaha zabránit povinné maturitě z matematiky. Nebyla úspěšná, přesto se pravidelně objevují diskuse o tom, zda tuto povinnost o nějaký ten rok odložit či nikoli.
Pokud by posun byl doprovázen snahou zlepšit vztah žáků k matematice a zdokonalit jejich znalosti, nebylo by to na škodu. Odklad by však s velkou pravděpodobností žádnou zásadní změnu stejně nepřinesl.
Vidina povinné maturity z matematiky by mohla motivovat vedení škol ke změně výuky. Případně by mohla vést k přehodnocení smyslu státních maturit. Ty na stejné úrovni mají zvládnout jak gymnazisté, tak i učni. Přitom mezi jejich znalostmi je velký rozdíl. Což by se nemělo ověřovat u maturit.
Jednotné přijímačky na střední školy většinu dětí spíš trápí a otravují, tvrdí matematik
Ukázaly letošní jednotné přijímací zkoušky na střední školy svou opodstatněnost? Donutí školy k lepší výuce žáků, nebo povedou k horší úrovni vzdělanosti? Jsou skutečně nástrojem, který dokáže správně roztřídit budoucí studenty maturitních oborů?
Ty by mohly mít dvojí úroveň. Ta nižší by tvořila určité minimum, které by měl zvládnout každý, kdo chce získat maturitu v učebních oborech, nebo na některých typech technických škol. Vyšší hranice by se zase mohla týkat především gymnázií a byla by nutným předpokladem pro studium na vysoké škole.
Tím by odpadla nekonečná polemika o povinné maturitě z matematiky a výrazně by se snížil počet těch, kteří ve zkoušce z dospělosti propadli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka