Petr Hartman: První test rodící se koalice

Čísla 151 respektive 133 jsou dokonce vyšší než součet všech očekávaných koaličních poslanců ve sněmovně. Těch je momentálně 110, protože jeden z kandidátů hnutí ANO se vzdal mandátu ještě před složením slibu a zatím jeho místo nezaujal náhradník.

Volba byla tajná, proto se lze pouze dohadovat o tom, kdo jednotlivé kandidáty skutečně podpořil. V případě Bělobrádka to snad byli všichni zástupci hnutí ANO, byť na adresu KDU-ČSL padala z jejich úst poměrně ostrá slova kvůli sporům o další osud lustračního zákona. Tato rozepře se nepromítla do ustavování vedení dolní parlamentní komory. Přesto volba Pavla Bělobrádka může fungování předpokládané koalice zkomplikovat.

Tím, že se předseda lidovců ocitl ve vedení sněmovny, se snížila pravděpodobnost, že by mohl být součástí nové vlády. Nedošlo by k tomu poprvé v historii České republiky. V době, kdy byl premiérem Jiří Paroubek, zůstal tehdejší šéf křesťanských demokratů Miroslav Kalousek mimo kabinet. Tím se vyostřilo napětí mezi oběma stranami a sociální demokraté často využívali k prosazení svých záměrů ve sněmovně opoziční komunisty. Zároveň lidovci před volbami manévrovali a podle momentální situace se buďto k aktivitám vlády hlásili, nebo je naopak ústy svého předsedy ostře kritizovali.

To vše nepřispívalo ke stabilitě kabinetu. Nyní by se situace mohla zopakovat. Pochopitelně za předpokladu, že se ČSSD skutečně dohodne s hnutím ANO a s KDU-ČSL. Vysoký zisk komunistického kandidáta při volbě místopředsedů sněmovny ukazuje, že by KSČM mohla představovat záložní variantu. Ostatně i v době pokročilého vyjednávání o nové vládě dochází nadále k dvoustranným jednáním mezi Babišovým ANO a sociálními demokraty. Což není úplně obvyklé a lidovce to při vyjednávání znevýhodňuje.

Neobsazeno zůstalo čtvrté místopředsednické křeslo, které může být rovněž využito při dohadování o nové vládě. Například v momentu, kdyby si sociální demokraté s hnutím ANO vyhodnotili, že by stáli o podporu poslanců Okamurova Úsvitu.