Petr Hartman: Proevropský kurz jako prohra deseti milionů?

Vzhledem k tomu, že hlasování bylo tajné, nelze ověřit, zda tomu tak skutečně bylo. I když v současné době to není příliš podstatné. Klausův postoj k referendu byl zajímavý v momentu, kdy země do Unie vstupovala. Tehdy totiž otevřeně zastával názor, že by se Česká republika měla začlenit do hlavního evropského proudu, a proto vstup ve veřejných vystoupeních schvaloval.

Postupem doby se začal vůči unii čím dál tím více negativně vymezovat. V době, kdy byl prezidentem republiky, přidělával jeho postoj diplomatům práci. Na titulních stranách prestižních evropských deníků se objevoval především v době, kdy oddaloval dokončení ratifikace lisabonské smlouvy. Tehdy držel svým způsobem starý kontinent v šachu.

Jak se ukázalo s odstupem času, bez nějakého valného smyslu. Pro Českou republiku tímto postojem nic zásadního nezískal. Nelze za to vydávat příslib výjimky z Listiny základních práv Evropské unie. Václav Klaus ji zdůvodňoval obavou z uplatňování dalších majetkových nároků odsunutých sudetských Němců. Výjimka nebyla schválena, přesto se nic zásadního v této věci nestalo. Zkrátka Česká republika může normálně fungovat i bez výjimky.

Václav Klaus si s odstupem let nyní v rozhovoru pro ČTK stěžuje, že tehdy necítil dostatečnou podporu ani v České republice. Přitom v roli prezidenta měl formálně podpisem potvrdit většinovou vůli parlamentu. Tím spíš, že měl k dispozici stanovisko Ústavního soudu, že lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem této země.

V období ratifikace lisabonské smlouvy byl postoj malého státu, tedy České republiky, skutečně v Bruselu vnímán výrazněji než v jiných dobách. Jako hlas, kterému nebylo příliš rozumět v tom slova smyslu, čeho chtěl vlastně dosáhnout. Jakoby Václav Klaus nevzal na vědomí, že velký celek musí mít nějaká pravidla hry, aby mohl fungovat. Jeho členové se při vstupu dobrovolně zavázali je dodržovat a zároveň mají možnost se na jejich změnách aktivně a samozřejmě i velmi kriticky podílet. V době, kdy jsou dohodnuta, by je však měli respektovat.

Současný kurz české vlády by se měl ubírat právě tímto směrem. Václav Klaus to považuje za prohru. Měla by se však vztahovat pouze na jeho pojetí politiky, a ne na deset milionů Čechů, jak se vyjádřil v rozhovoru pro ČTK.