Petr Hartman: Prezident vytyčil hranici pro jmenování ministrů
Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Píše se v Ústavě České republiky. Tato zdánlivě jednoduchá procedura vyvolává dohady renomovaných právníků.
Čtěte také
Konkrétně v momentu, kdy hlava státu začne zpochybňovat, že tak učiní. Potom se rozpoutá diskuse, zda musí premiérovu požadavku vyhovět, či nikoli. Většina ústavních právníků se shodne na tom, že manévrovací prostor prezidenta je omezený.
Pokud příslušný kandidát splňuje zákonem dané podmínky, nemůže ho prezident nejmenovat. Odpovědnost za složení vlády podle nich nese především její předseda a jeho kabinet se zodpovídá Poslanecké sněmovně a nikoli prezidentovi.
Nemá povinnost jmenovat, tvrdí právníci
Někteří ústavní právníci naopak tvrdí, že prezident nemá povinnost navrženého kandidáta jmenovat, byť splňuje všechny zákonem dané náležitosti. Podle nich záleží na shodě mezi hlavou státu a premiérem. Pokud ji nedosáhnou, má předseda vlády smůlu a může hledat jiného adepta.
Čtěte také
Na čí straně je pravda, o tom by mohl autoritativně rozhodnout pouze Ústavní soud. Ten k tomu zatím nedostal příležitost, byť předchůdci Petra Pavla ne vždy s navrženými kandidáty souhlasili a mnoho z nich nechtěli do ministerské funkce jmenovat.
V tom případě buďto premiér vyslyšel námitky prezidenta a nominoval někoho jiného. Nebo předseda vlády na konkrétním jménu trval a hlava státu mu nakonec vyhověla.
Jak si bude v této věci počínat Petr Pavel, to zjistíme na podzim po sněmovních volbách. Současný prezident tvrdí, že se bude pohybovat v rámci Ústavy. Premiérem hodlá jmenovat toho, kdo bude mít reálnou šanci sestavit kabinet, který získá důvěru Poslanecké sněmovny.
Nepřekročitelná hranice?
Zároveň však dodává, že pro obsazení ministerských postů pro něj existuje nepřekročitelná hranice. Tou je zpochybňování členství země v Evropské unii a v NATO.
Čtěte také
S předstihem několika měsíců upozorňuje politiky, že jmenování nové vlády by nemuselo probíhat hladce. Proto by měli prezidentem vytyčenou hranici respektovat.
Jinak riskují, že spor se povleče a skončí kompetenční žalobou u Ústavního soudu. Ten by musel rozhodnout o tom, zda postoj k Evropské unii či k NATO může být překážkou pro výkon ministerské funkce.
Pro budoucího vítěze voleb je jednodušší vyjít požadavku hlavy státu alespoň formálně vstříc. Po jmenování konkrétního ministra totiž prezident ztrácí možnost člena vlády bez spolupráce s premiérem odvolat.
Takže i když někdo nebude při jednáních s Petrem Pavlem členství v NATO a v Evropské unii zpochybňovat, neznamená to, že po usednutí do ministerského křesla nebude prosazovat pravý opak.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
