Petr Hartman: Prezident vytyčil hranici pro jmenování ministrů

Čtěte také

Petr Hartman: Renta pro bývalé prezidenty jako součást umělého bitevního pole

Konkrétně v momentu, kdy hlava státu začne zpochybňovat, že tak učiní. Potom se rozpoutá diskuse, zda musí premiérovu požadavku vyhovět, či nikoli. Většina ústavních právníků se shodne na tom, že manévrovací prostor prezidenta je omezený.

Pokud příslušný kandidát splňuje zákonem dané podmínky, nemůže ho prezident nejmenovat. Odpovědnost za složení vlády podle nich nese především její předseda a jeho kabinet se zodpovídá Poslanecké sněmovně a nikoli prezidentovi.

Nemá povinnost jmenovat, tvrdí právníci

Někteří ústavní právníci naopak tvrdí, že prezident nemá povinnost navrženého kandidáta jmenovat, byť splňuje všechny zákonem dané náležitosti. Podle nich záleží na shodě mezi hlavou státu a premiérem. Pokud ji nedosáhnou, má předseda vlády smůlu a může hledat jiného adepta.

Čtěte také

Miloš Zeman se vždy cítil úspěšnější než ostatní

Na čí straně je pravda, o tom by mohl autoritativně rozhodnout pouze Ústavní soud. Ten k tomu zatím nedostal příležitost, byť předchůdci Petra Pavla ne vždy s navrženými kandidáty souhlasili a mnoho z nich nechtěli do ministerské funkce jmenovat.

V tom případě buďto premiér vyslyšel námitky prezidenta a nominoval někoho jiného. Nebo předseda vlády na konkrétním jménu trval a hlava státu mu nakonec vyhověla.

Jak si bude v této věci počínat Petr Pavel, to zjistíme na podzim po sněmovních volbách. Současný prezident tvrdí, že se bude pohybovat v rámci Ústavy. Premiérem hodlá jmenovat toho, kdo bude mít reálnou šanci sestavit kabinet, který získá důvěru Poslanecké sněmovny.

Nepřekročitelná hranice?

Zároveň však dodává, že pro obsazení ministerských postů pro něj existuje nepřekročitelná hranice. Tou je zpochybňování členství země v Evropské unii a v NATO.

Čtěte také

Václav Klaus nejdřív hledal „své téma“ – až našel euroskepticismus

S předstihem několika měsíců upozorňuje politiky, že jmenování nové vlády by nemuselo probíhat hladce. Proto by měli prezidentem vytyčenou hranici respektovat.

Jinak riskují, že spor se povleče a skončí kompetenční žalobou u Ústavního soudu. Ten by musel rozhodnout o tom, zda postoj k Evropské unii či k NATO může být překážkou pro výkon ministerské funkce. 

Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Pro budoucího vítěze voleb je jednodušší vyjít požadavku hlavy státu alespoň formálně vstříc. Po jmenování konkrétního ministra totiž prezident ztrácí možnost člena vlády bez spolupráce s premiérem odvolat.

Takže i když někdo nebude při jednáních s Petrem Pavlem členství v NATO a v Evropské unii zpochybňovat, neznamená to, že po usednutí do ministerského křesla nebude prosazovat pravý opak.

Autor je komentátor Českého rozhlasu