Petr Hartman: Politici by za nepozvání na předávání vyznamenání neměli být prezidentovi vděční
Nebývá zvykem, aby čeští politici vyjadřovali vděčnost prezidentovi Miloši Zemanovi. V souvislosti s oslavou vzniku Československa tak činí. Ne kvůli tomu, že Hrad organizuje ceremoniál předávání státních vyznamenání. Děkují mu za to, že je na slavnostní večer nepozval.
Prý jim ušetřil rozhodování, zda se akce zúčastní. Ti méně vděční s de facto nechtěnou pozvánkou v ruce zvažovali, jak s ní naložit. Statečnější z nich přiznali, že na Hrad nedorazí, protože mají výhrady k panu prezidentovi.
Čtěte také
Ti méně odvážní svoji absenci skryli za pracovní důvody. Na slavnostním večeru tak budou chybět někteří vysocí ústavní činitelé, členové vlády, hejtmani, zástupci akademické obce a některých významných institucí.
Z ceremoniálu předávání státních vyznamenání se stala akce, která slouží k demonstraci vzájemných antipatií mezi prezidentem a zmiňovanými lidmi. Dochází k tomu opakovaně, takže by se mohlo zdát, že jde o tradici.
Selektivní přístup Miloše Zemana
Čtěte také
Tu založil prezident Miloš Zeman v momentu, kdy rozhodl, že nebude automaticky rozesílat pozvánky podle významu funkcí, ale podle jejich obsazení konkrétními osobami. Takže například tehdejší rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek ji na začátku Zemanova prezidentství v roce 2013 neobdržel kvůli urážce. Alespoň tak znělo odůvodnění z Hradu.
Měl se jí dopustit zakázáním Zemanova vystoupení na brněnské akademické půdě. Tehdy Zeman nebyl ještě prezidentem, ale vedl intenzivní předvolební kampaň. Takže nešlo ze strany Mikuláše Beka o rozhodnutí urážlivé, ale spíše uvážlivé. Shodla se na tom velká část rektorů a slavnostního večera se tehdy nezúčastnila.
Nebyla však podpořena politickou reprezentací, která by hlavě státu dala jasně najevo, že nejde o ceremoniál, na který by účastníky mohla vybírat pouze podle svého gusta. Tím vznikla zmiňovaná tradice, kdy na Hrad nebyli zváni zdaleka všichni, kteří by tam z titulu svých funkcí měli být.
Čtěte také
V posledních letech tam chybí také ti, kteří pozvánku obdrželi, ale kvůli prezidentovi nedorazili. To rovněž není v pořádku. Klesá tím prestiž slavnostního večera. V řadách oceňovaných jedinců se přitom nacházejí také ti, kteří si zasluhují úctu za to, co vykonali pro svou vlast. Tu jim prořídlé řady hostů těžko mohou vyjádřit.
Selektivní přístup Miloše Zemana ke zvaní na oslavu státního svátku 28. října byl politiky dlouhodobě tolerován. Většinou kvůli tomu nechtěli jít do střetu s prezidentem, protože by jeho přízeň mohli potřebovat.
Proto nedošlo k tomu, že by na Hrad bylo adresováno ultimátum, že buďto budou pozváni všichni, nebo nedorazí nikdo. Miloš Zeman rovněž nemusel reálně čelit podmínce, že v případě selektivního výběru půjde o jeho soukromou akci, a tudíž by si ji měl plně hradit ze své kapsy.
Výsledkem je, že i poslední předávání státních vyznamenání při příležitosti vzniku Československa se nese v duchu Zemanem založené tradice. Za to by mu nejenom politici neměli být vděčni.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
