Petr Hartman: Opravdu záleží prezidentovi Zemanovi na budoucnosti Ústavního soudu?
Ústavnímu soudu nechybí předseda, ale soudce. Už zhruba jeden rok. Miloš Zeman v Senátu neprosadil kandidáta, který by nahradil Kateřinu Šimáčkovou. Byť do konce Zemanova mandátu zbývá zhruba čtvrt roku, na doplnění Ústavního soudu podle všeho rezignoval. Žádný návrh do Senátu nemíří a ani se to neočekává. Neznamená to, že by se o tuto instituci přestal úplně zajímat. Alespoň podle zákulisních informací.
Názorně to dokazuje rozruch, který rozvířila spekulace o tom, že se Miloš Zeman chystá jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Nebylo by na tom nic mimořádného. Je to jeho výlučná pravomoc. Pavel Rychetský však skončí v této funkci až v srpnu příštího roku. Tedy téměř půl roku po nástupu nové hlavy státu.
Čtěte také
Tou už Miloš Zeman potřetí za sebou být nemůže. Proto by měl starost o podobu vedení Ústavního soudu přenechat svému nástupci. U současného prezidenta republiky jsme však byli v uplynulých letech svědky poněkud svérázného výkladu Ústavy. V ní se výslovně neuvádí žádný termín, kdy by mohla hlava státu jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Takže proč by tak nemohla učinit tři čtvrtě roku před tím, než se tato funkce uvolní?
Například proto, aby mohl prezident neomezeně uplatňovat své pravomoci, které mu z Ústavy přísluší. Tato odpověď zní zdánlivě nelogicky. Vždyť by Miloš Zeman neudělal nic jiného. Neexistuje však pádný důvod, proč by se možnost výběru předsedy Ústavního soudu neměla týkat nově zvoleného prezidenta. Proto by ten končící měl být zdrženlivý. Pokud nebude, je pravděpodobné, že by jeho rozhodnutí bylo zrušeno.
Posty pro ty, co budou zavázáni
Navíc výběr nového předsedy musí vycházet pouze z okruhu ústavních soudců, tudíž by měly být spekulace o předčasném jmenování zbytečné. Strážci ústavnosti by měli jednat v souladu s ní. Takže by se neměl nalézt žádný soudce, který by byl ochoten nechat se takovýmto způsobem do čela Ústavního soudu instalovat.
Čtěte také
Nejnovější rozruch kolem této instituce může být hradním políčkem Pavlu Rychetskému. Ten má napjaté vztahy s hlavou státu a s lidmi z jejího okolí. Opakovaně jejich počínání kritizoval. Zároveň některé jeho mediální výstupy mohly být v poslední době vnímány jako jeho zapojení do kampaně před prezidentskými volbami. Od ní a také od běžného politického provozu by si měl udržovat odstup.
Třeba vypuštěním spekulace o předčasném jmenování Rychetského nástupce mu chtěl dát Hrad jasně najevo, že budoucnost Ústavního soudu může být jiná, než si jeho současný předseda představuje.
Pochopitelně nelze vyloučit ani jinou motivaci. Tou by mohl být pokus lidí z prezidentova okolí obsadit některé důležité posty lidmi, kteří jim za to budou zavázáni. V neposlední řadě může jít pouze o provokaci, která má k pravdě daleko.
Co se týká fungování Ústavního soudu a jeho personálního obsazení, tak v tuto chvíli je jisté pouze to, že do plného stavu už zhruba rok chybí jeden soudce.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
