Petr Hartman: ODS a maximum možného

Vzhledem k tomu, že se volby do Evropského parlamentu budou konat až za pět let, nemusí v tu dobu tato pravicová strana vůbec existovat. Tzv. tvrdé voličské jádro se neustále zmenšuje a noví příznivci se masivně neobjevují. Vzhledem k mizivé volební účasti nelze považovat eurovolby za skutečný test toho, zda občanští demokraté jsou na lopatkách, nebo se naopak postupně zvedají a staví na nohy.

To se názorně ukáže až na podzim, kdy budou lidé rozhodovat o složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. V komunálních volbách nepůjde pouze o to, kdo ODS podpoří. Ještě důležitější bude to, zda úspěšní starostové a primátoři budou dál ochotni spojit svůj politický osud s touto značkou.

V některých případech je totiž pravděpodobné, že budou raději kandidovat za jiná uskupení, nebo se pokusí uspět jako nezávislí. Přitom právě schopní komunální politici těšící se důvěře široké veřejnosti patří k jedné ze základních podmínek pokusu o rehabilitaci pověsti ODS v očích voličů.

Čtěte také

Zisk necelých 8 procent hlasů ve sněmovních volbách udělal z kdysi nejsilnější strany v zemi malou opoziční sílu. Návrat k dvouciferným číslům bude vyžadovat hodně usilovné práce. Problém je v tom, že nejrůznějších slibů a plánů už voliči z úst představitelů ODS slyšeli hodně. Realita se však výrazně lišila od slov.

Nelze se proto divit tomu, že veřejnost příliš neslyšela na sliby namířené proti zavedení eura a že bývalí příznivci občanských demokratů buďto k volbám vůbec nepřišli, nebo podpořili například Stranu svobodných občanů či někoho jiného.

Na kongresu ODS v Olomouci byl předsedou strany zvolen Petr Fiala|foto: ČTK,ČTK

Za léta působení u moci ztratila ODS důvěru velké části veřejnosti, že je schopna prosazovat a obhajovat zájmy pravicových voličů. K nim patří například jasná a předvídatelná pravidla, jejich dodržování a vynucování. Do tohoto pojetí příliš nezapadaly desítky změn daňových zákonů, nárůst byrokracie, „nešetrné“ zacházení s veřejnými financemi například při zadávání státních zakázek, tzv. trafiky pro vysloužilé politiky a podobně.

Když se k tomu přidají dluhy, které musí občanští demokraté hradit, a vzhledem k opakovaným volebním propadům se jim tenčí příjmy, dostala se ODS do situace, kdy překonání pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny v příštích volbách nemusí být pouhou formalitou, ale tvrdým bojem o holé přežití.