Petr Hartman: Odebrání dětí v Norsku a černobílé vidění

Vzhledem k tomu, že norské úřady informace poskytovat nechtějí, v médiích se objevuje pouze verze matky. Nakolik se liší od reality, nebo zda ji naopak věrně zobrazuje, to v tuto chvíli nelze určit.

Stejně tak nelze dát za pravdu tvrzení norské velvyslankyně v České republice, že děti nemohly být umístěny do pěstounské péče bezdůvodně. Neopírá se totiž o konkrétní informace ze spisu. Vychází pouze z přesvědčení, že se úřady řídí platnými předpisy a postupují správně.

Držet se striktně litery zákona, ještě automaticky neznamená jednat správně ve smyslu spravedlnosti, nebo v tomto konkrétním případu citlivě vůči dotčeným dětem.

Čtěte také

Někdy pro ně může být lepší vyrůstat sice ne v úplně harmonickém prostředí s rodiči, než je od nich násilně odtrhnout a svěřit do péče pěstounů. Pochybnosti o správnosti postupu úřadů může umocnit skutečnost, že malí sourozenci jsou odděleni. Vyvrátit je na základě faktů nelze.

V dohledné době není pravděpodobné, že by se na tom něco změnilo. Norské úřady svůj postoj nezmění a spis nezveřejní. Nechávají tím prostor pro spekulace a emoce. Ty pomáhají o Norsku vytvářet obrázek jako o zemi, která odebírá děti rodičům téměř na počkání a kdy si úředníci zamanou. Takto jednoduše to nefunguje.

Sídlo norské sociální služby Barnevernet |foto: Jaromír Marek

Příslušný úřad na ochranu dětí může podat návrh na odejmutí dětí. Případ převezme komise pro sociálně-právní ochranu dětí. Po jejím verdiktu se proti tomuto rozhodnutí mohou rodiče bránit u soudu.

Tento postup byl pochopitelně dodržen i v kauze rodiny Michalákových. Dokonce tento případ skončil u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Čtěte také

Po formální stránce tak mají norské úřady několikrát potvrzeno, že rozhodly správně. To ještě automaticky neznamená, že postupovaly nejlépe z pohledu dětí. Připravit je o rodiče je obrovský zásah do jejich života.

Ten by se dal pochopit pouze v případu, kdyby jim jejich setrvání v rodině ublížilo ještě víc. Vzhledem k nedostatku informací to nemohou posoudit ani média, ani čeští politici, kteří se do kauzy až po zhruba čtyřech letech intenzivně vložili.