Petr Hartman: Od boje proti Talibanu až do soudní síně

6. červen 2014

Zajímalo se vojenské zpravodajství o Radku Nečasovou proto, aby ji ochránilo před nebezpečím, nebo proto, aby zjistilo informace, které by mohla Jana Nagyová využít v případě rozvodu tehdejšího premiéra Petra Nečase?

Toto dilema by měl vyřešit verdikt soudu. K němu nezadržitelně směřuje vývoj případu. Z dosud obviněných se stali obžalovaní. V dohledné době budou muset zamířit do soudní síně, kde se budou snažit dokázat svoji nevinu. Do vynesení pravomocného rozsudku tak budou proti sobě stát protichůdná tvrzení.

Státní zástupci spolu s vyšetřovateli jsou přesvědčeni o tom, že tehdejší vrchní ředitelka sekretariátu premiéra Jana Nagyová, dnes Nečasová, zneužila vojenské zpravodajství k soukromým účelům. Generálové se zkušeností s bojem proti Talibanu podle nich nedokázali žádost mocné státní úřednice odmítnout, naopak jí opakovaně vyhověli.

Čtěte také

Podle informací z průběhu vyšetřování k tomu došlo bez vědomí ministra obrany a šéfka Nečasova kabinetu k tomu neměla ze zákona i navazujících předpisů žádné oprávnění. Proto vyhodnotili celou záležitost jako zneužití pravomoci úřední osoby a všichni aktéři této kauzy mohou zamířit až na tři roky do vězení.

Pochopitelně za předpokladu, že se jim u soudu nepodaří prosadit svoji verzi případu. Tedy, že se snažili Radku Nečasovou ochránit a že nešlo o přání Nagyové, ale o rozkaz, případně o úkol z nejvyšších míst. Tato obhajoba má však slabé místo. Vojenské zpravodajství může při své činnosti odposlouchávat či jiným způsobem sledovat lidi. K této aktivitě ale potřebuje souhlas ministra obrany a k využití zpravodajské techniky musí mít povolení od předsedy senátu Vrchního soudu v Praze.

Logo

V souvislosti se sledováním Radky Nečasové se zatím na veřejnosti neobjevil žádný důkaz o tom, že by tomu tak bylo. Alespoň ani jeden z ministrů obrany, kteří byli v době sledování ve funkci, nepotvrdil, že by takovýto souhlas vydal. Právě ministr obrany může zadávat vojenskému zpravodajství úkoly. Tuto pravomoc má ještě vláda jako celek a s jejím vědomím prezident republiky.

Pokud tedy bývalí šéfové vojenské tajné služby hovoří o požadavku Nagyové jako o úkolu z nejvyšších míst, potom buďto neznají příslušné zákony, nebo jim nadřazují pokyny vlivné úřednice. Takovýto přístup k vedení vojenského zpravodajství nyní zhodnotí soud. Bez ohledu na jeho výsledek poškodil tento případ pověst vojenské tajné služby v zahraničí a svým způsobem ho kvůli tomu lze považovat za ohrožení bezpečnosti České republiky.

autor: Petr Hartman
Spustit audio