Petr Hartman: Nový prezident a změna ústavy

02843516.jpeg
02843516.jpeg
S nástupem přímo zvoleného prezidenta začínají platit změny ústavy. Konkrétně ty, které se týkají jeho odpovědnosti.

I nadále platí, že ho nelze zadržet ani trestně stíhat, případně postihnout za přestupek. Podstatných úprav však doznala pasáž, o které se v současné době velmi živě diskutuje. Řeč je o žalobě kvůli velezradě. Té bude čelit Václav Klaus a teoreticky se v budoucnu může týkat každého jeho nástupce. To v případě, že by zákonodárci usoudili, že jeho jednání vybočuje z ústavního rámce.

Vedle pojmu velezrada se nově objevuje termín hrubé porušení ústavy. Podle autorů této změny má jít o další pojistku, aby se hlava státu se silným mandátem přímo od občanů udržela v mantinelech daných ústavou a svého postavení nezneužívala.

Jakým způsobem, to naznačila slova Miloše Zemana ještě před nástupem do funkce. Konkrétně připustil, že podle velmi extenzivního výkladu ústavy může odvolat vládu i bez vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. Vzhledem ke konstrukci ústavního systému, ve kterém je kabinet odpovědný sněmovně, to je nemyslitelné, byť v krajním případě ne neproveditelné.

Různých pokusů ohýbat ústavu tak, jak se to účelově někomu hodí, jsme už v minulosti několik zažili. Navíc prezident se silným mandátem je svým způsobem cizorodým prvkem v ústavním systému. Proto se zákonodárci snažili uklidnit veřejnost tím, že rozšíření důvodů pro případný postih prezidenta zmiňované nebezpečí výrazně snižuje.

Nezdůrazňovali však jednu podstatnou věc. Ještě důležitější než obsah případné žaloby k Ústavnímu soudu jsou podmínky pro její podání. A tady dochází k zásadní změně. Dosud stačila prostá většina v Senátu.

Nově bude nezbytná ústavní většina v horní parlamentní komoře. Navíc její rozhodnutí musí potvrdit rovněž ústavní většina ve sněmovně. Prakticky to znamená, že i kdyby prezident pod vlivem silného mandátu získaného přímo od občanů logiku ústavy stavěl na hlavu, bylo by velmi obtížné získat v obou parlamentních komorách ústavní většinu, která by umožnila podat žalobu k Ústavnímu soudu.

V případě tolik diskutované žaloby na Václava Klause dali navrhovatelé dohromady pouze 38 hlasů, což není ani většina ze všech senátorů, natož ústavní.