Petr Hartman: Nové vedení TOP 09 a případný návrat ke kořenům
„Veškeré návraty ke kořenům jsou jen brnkání na strunu nostalgie. Selektivní paměť je totiž milosrdná, odnesla ze vzpomínek to negativní, co se v časech minulých dělo,“ apelovala na své kolegy z TOP 09 odcházející předsedkyně Markéta Pekarová Adamová.
Rovněž její nástupce v čele strany Matěj Ondřej Havel nevidí návrat ke kořenům jako řešení pro budoucnost. I když kořeny nebyly jednoznačně pojmenovány, lze si místo nich představit jméno Miroslava Kalouska. Tedy jednoho z otců zakladatelů TOP 09.
Čtěte také
Se stranou se nerozešel úplně v dobrém. Přispělo k tomu i odmítnutí umístit ho na kandidátku do evropských voleb. Miroslav Kalousek o to stál, leč vedení bylo proti. Před letošními sněmovními volbami tomu bylo údajně naopak. Vzhledem k jeho opakovaným kritickým výtkám k fungování TOP 09 a Fialovy vlády by se mohlo zdát, že vzájemný vztah se už vyčerpal a není potřeba se k němu vracet.
Volební sněm této strany názorně ukázal, že tomu tak není. Kalouskovo jméno zaznívalo opakovaně. Například nový první místopředseda Jiří Pospíšil sliboval, že po zvolení do vedení TOP 09 se bude snažit obnovit komunikaci s otcem zakladatelem. Právě on by mohl podle Pospíšila pomoci straně k restartu a také k úspěchu v pražských komunálních volbách v příštím roce. Jeho slova lze vnímat jako pokus o určitý návrat ke kořenům.
Jak získat zpět ztracenou identitu?
I z tohoto rozporného pohledu nově zvoleného předsedy a jeho prvního místopředsedy je zřejmé, že hledání nové identity TOP 09 nebude jednoduché. Ve Fialově vládě jako součást koalice SPOLU ji prakticky ztratila. V opozičních lavicích ji musí znovu nabýt.
Čtěte také
Jinak by těžko mohla pomýšlet na úspěch v příštích sněmovních volbách. A v tuto chvíli není podstatné, zda jako samostatně kandidující, nebo jako součást nějakého koaličního projektu.
S devíti poslanci přitom nebude tím nejsilnějším opozičním hlasem. Originálních témat, kterými by mohla TOP 09 zaujmout a výrazně se odlišit od ODS, KDU-ČSL a Starostů, není mnoho. Podle nového předsedy strany by to mohlo být zavedení eura. Podle prvního místopředsedy rozpočtová odpovědnost.
Až čas ukáže, zda právě na těchto věcech se pokusí TOP 09 znovu vyprofilovat v důvěryhodnou pravicovou stranu podporovanou dostatkem příznivců. Při samostatné kandidatuře by totiž úspěch ve sněmovních volbách ležel i těsně nad hranicí pěti procent. Překonat tuto poměrně nízkou laťku by pro stranu nyní nebylo jednoduché. Přitom při prvním pokusu proniknout do Sněmovny dosáhla TOP 09 v roce 2010 téměř 17procentního zisku.
V tomto případě by se jí návrat ke kořenům hodil. Zda vůbec a případně jakým způsobem by se na tom mohl podílet Miroslav Kalousek, to z volby nově zvoleného vedení strany není jednoznačně zřejmé.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
