Petr Hartman: Klaus bez velezrady

Odůvodnění soudců vychází z toho, že když už Václav Klaus není prezidentem, nemá smysl případné spáchání velezrady řešit. Ústavní soud dospěl k názoru, že možnost, aby řízení o ústavní žalobě pokračovalo po skončení prezidentského mandátu, je obecně vyloučena a případné výjimky musí být stanoveny zákonem. Podle původního znění příslušného zákona představovala výjimku abdikace prezidenta. Od nástupu Miloše Zemana do funkce, tedy od osmého března, platí novela, která rozšířila zmiňovanou výjimku i na případ zániku mandátu uplynutím funkčního období.

Ženy a muži v talárech se přiklonili k příznivější verzi pro žalovaného a pokračování soudního řízení vyloučili. Přitom trestem nemusí být pouze zánik prezidentského mandátu, ale rovněž možnost ho znovu nabýt. Což by se teoreticky mohlo týkat i Václava Klause. Po vypršení mandátu Miloše Zemana by o prezidentskou funkci mohl usilovat. S touto námitkou se soudci vypořádali tím, že podle nich jde o kumulativní sankci. Zjednodušeně řečeno, hlavním trestem je ztráta prezidentského mandátu a ten je doprovázen doplňkovým a méně významným postihem, tedy možností prezidentskou funkci znovu nabýt.

Z toho všeho vyplývá, že verdikty ústavního soudu záleží výrazným způsobem na tom, jak si ženy a muži v talárech dané okolnosti vyloží. Kdyby většina z nich zastávala opačný názor, mohli by si soudci zdůvodnit, proč soudní řízení pokračuje i v době, kdy už Václav Klaus prezidentem není. Například by se mohli držet obecně uznávané právní zásady, že nové procesní právo se může uplatnit též v dosud neskončeném řízení, zahájeném před účinností nového procesního zákona. Abych parafrázoval jednu z pasáží zdůvodnění verdiktu Ústavního soudu.

Odmítavé stanovisko nic nevypovídá o tom, zda a případně jakým způsobem Václav Klaus porušoval ústavní rámec této země. K tomu se Ústavní soud vyjadřovat už nebude. Chybou senátorů je, že ho o stanovisko nepožádali hned v momentu, kdy se domnívali, že prezidentovo chování bylo za hranou ústavního pořádku. Příležitostí k tomu měli dost a nemuselo se to nutně týkat pouze velezrady.

Zároveň verdikt Ústavního soudu není důvodem k tomu, aby iniciátoři žaloby odcházeli z veřejných funkcí, tak jak to požadoval premiér Petr Nečas.