Petr Hartman: Jsme daňově svobodní, alespoň podle Liberálního institutu

Peníze
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Peníze

Budete-li nepřetržitě pracovat 148 dnů v jednom kalendářním roce, potom si vyděláte na nejrůznější daně, které musíte zaplatit státu.

Pochopitelně pouze v případě, že si pro sebe nenecháte ani jednu korunu. Vyplývá to alespoň z výpočtu Liberálního institutu. Podle něj letos po 148 dnech nastupuje den daňové svobody. Méně vznešeně řečeno, od tohoto okamžiku začnete vydělávat pro sebe.

Je Den daňové svobody. Češi už nepracují pro stát, ale vydělávají sami na sebe

Daňové přiznání

Češi ode dneška nepracují pro stát, ale vydělávají sami na sebe. Podle výpočtu Liberálního institutu vychází právě na 2. červen takzvaný Den daňové svobody.

Budete-li věřit společnosti Deloitte, potom v práci výhradně pro stát pobudete déle. Konkrétně vám letos bude trvat 174 dnů, než dáte dohromady sumu na úhradu daní. Zmiňované údaje se však týkají pouze osoby, která je průměrným daňovým poplatníkem jak z hlediska příjmů, tak i výdajů. Takový člověk snad ani neexistuje.

Není tudíž divu, že hrátky se dnem daňové svobody veřejnost nijak nevzrušují. Navíc každý rok bývá tento pomyslný svátek jindy. Měl by totiž vypovídat o tom, zda se daňová zátěž v zemi zvyšuje či naopak klesá. V prvním případě se pomyslná hranice posunuje více do léta, v druhém se naopak přibližuje k začátku roku.

Zjednodušeně by se dalo tvrdit, že letos budou muset lidé na daních zaplatit více než vloni. Alespoň podle Liberálního institutu se hranice posunula o pět dnů blíže k červnu. Naopak podle společnosti Deloitte by lidé letos měli pomyslně pro stát pracovat o den méně než v loňském roce. Jejich daňové zatížení by proto mělo nepatrně klesnout.

Sliby dané vládou

Můžete si vybrat. Ať už se přikloníte k jednomu či druhému výpočtu, nic tím stejně nezměníte. Politici neberou podobné hrátky vážně. S daněmi nakládají tak, jak sami uznají za vhodné. Když jim ve státní pokladně chybí peníze, snaží se je do ní získat. Dělají to většinou tak, aby to lidi příliš nebolelo.

Petr Hartman: Den daňové svobody

02803788.png

Den daňové svobody představuje pohyblivý svátek. Posouvá se totiž kalendářem podle toho, zda vláda zvyšuje či naopak snižuje daňové zatížení. Do dne daňové svobody posílá člověk pomyslně svoji celou výplatu rovnou na účet státu. Od tohoto mezníku do konce roku mu naopak chodí na jeho konto.

Pokud by vám na výplatní pásce výrazně naskočila daňová srážka, naštvalo by vás to. Když vyšší daně zaplatíte v ceně zboží nebo služeb, příliš to nevnímáte. Řeč je třeba o sazbách daně z přidané hodnoty, nebo o spotřebních daních.

Názorným příkladem může být nejnovější rozhodnutí Babišovy vlády. Ta se snaží být vůči určitým skupinám voličů štědrá. V poslední době jí na to poněkud docházejí zdroje. Proto navrhuje zvýšit spotřební daně z cigaret, tabáku, nebo lihu.

Pokud to schválí parlament, získá tím od lidí zhruba deset miliard ročně. Další peníze by potom mohlo přinést zdanění výher nad 100 tisíc korun. Budete-li mít v budoucnosti štěstí v loterii, potom se o něj budete muset podělit se státní pokladnou.

Petr Hartman

Zkrátka politici se snaží postarat o to, aby se lidé při oslavě dne daňové svobody od sluníčka ohřáli, než aby přitom mrznuli. Chcete-li, v dohledné době se jen těžko dočkáme toho, že by se daňová zátěž občanů snižovala. Reálné je, že poroste. Protože sliby dané vládou se sami o sobě nezaplatí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu