Petr Hartman: Jak utlumit Paskov?

Někteří horníci by se měli přesunout na jiné šachty, další by mohli využít možnosti zamířit do předčasného důchodu. Kolik jich skutečně bude a kolik si bude muset hledat jinou práci, to záleží na počtu tzv. agenturních zaměstnanců. Ti už dopředu počítají s tím, že jejich nasazení v konkrétní firmě je dočasné, a pokud dojde ke snížení výroby, nebo v tomto případu těžby, jsou první, kdo skončí. Ostatně slova o tom, že propouštění by se nejprve dotklo horníků z Polska, tuto možnost naznačuje. V konečném součtu by se počet lidí, který by po uzavření dolu Paskov mohl zůstat bez práce, nemusel pohybovat ani těsně pod hranicí jednoho tisíce, natož aby ji překročil.

Vláda se s vedením OKD dohaduje zhruba o dvou letech. Právě o tolik by chtěl kabinet Jiřího Rusnoka útlum prodloužit. Smysl to může mít jenom za předpokladu, že by se za tu dobu podařilo vytvořit dostatek nových pracovních míst. Premiér spolu s prezidentem na tiskové konferenci naznačovali, že se na severní Moravu chystá příchod zahraničního investora. Z jejich slov by člověk mohl nabýt dojem, že půjde spíše o nějaký typ montovny, než o podnik založený na inovacích a kvalifikované pracovní síle.

To je však projekt značně nejistý. V momentu, kdy si investor vyhodnotí, že se mu výroba v dané oblasti ekonomicky nevyplatí, se bez skrupulí přesune do výhodnějšího teritoria. Ostatně ministr průmyslu a obchodu v médiích otevřeně hovořil o tom, že vytváření nových pracovních míst je velmi nákladná záležitost s nejistým výsledkem.

Konkrétně uváděl příklad automobilky v Nošovicích. Podle jeho slov se jednalo o obrovskou investici, která přinesla práci menšímu počtu lidí, než je masa osob, jejichž zaměstnání je nějakým způsobem navázáno na důl Paskov.

Problém s jeho zavřením by nevyřešilo, ani kdyby vlastníci OKD přenechali výnosný bytový fond kraji a region by stovkami milionů z něj přispíval na řešení potíží spojených s útlumem těžby, tak jak navrhuje přímo zvolený prezident. Právě těmito byty totiž ručí příslušná firma za dluhopisy, které byly vydány ve výši zhruba deseti miliard korun. Jejich převod na stát je tím prakticky vyloučený. Ostatně podle privatizační smlouvy by je stejně nejprve za netržních podmínek měla firma nabídnout dosavadním nájemníkům.

I kdyby teoreticky k převodu na kraj došlo, znamenalo by to, že útlum by de facto financovali lidé žijící v těchto bytech.