Petr Hartman: Důtka pro soudce Kydalku kontroverznost Klausovy amnestie nepřekryje

28. listopad 2018

Na některá rozhodnutí politiků nelze dlouho zapomenout. Platí to rovněž o momentu, kdy Václav Klaus na konci svého pobytu na Hradě vyhlásil amnestii.

Před více než pěti lety to mohl podle ústavy udělat, byť k tomu potřeboval podpis tehdejšího premiéra Petra Nečase.

Právník: Klausova amnestie byla nevyužitou šancí

03051823.jpeg

Téměř před třemi lety vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus novoroční amnestii. Ta vyvolala velké kontroverze, zvláště kvůli obsažené abolici.

Reakce na Klausovo rozhodnutí byly negativní. Patrně ještě více než na rozsáhlou amnestii vyhlášenou na začátku ledna 1990 Václavem Havlem, kdy se na svobodu dostalo více než 20 tisíc odsouzených lidí.

Václav Klaus sice neumožnil tak masivní vyklizení věznic. Jeho rozhodnutí však zajistilo, že se do nich nedostali lidé, kteří měli velkou šanci v nich skončit. Ne za nějaké bagatelní trestné činy.

Klausova amnestie totiž dovolila ukončit trestní stíhání v dlouho se vlekoucích kauzách týkajících se závažných hospodářských deliktů typu Union banky, fondu Trend, H-Systému, nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě a mnoha dalších.

Pocit zmaru a pochybnosti o fungování státu

S takovouto podobou amnestie se ne každý smířil. Někteří politici či soudci nezůstali pouze u silných slov. Pokusili se o konkrétní činy. Měly podobu stížnosti k Ústavnímu soudu.

Petr Hartman: Klausova amnestie platí

02803023.jpeg

Možnost změnit zpětně rozhodnutí hlavy státu týkající se amnestie neexistuje. Vyplývá to z výroku Ústavního soudu, který se odmítl zabývat návrhem senátorů. Ti hodlali žalobou dosáhnout zrušení druhého článku amnestie. Ten umožňuje zastavení pravomocně neskončeného trestního stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

Jejím cílem mělo být zrušení kontroverzní amnestie. Takováto snaha nebyla úspěšná. Amnestie platí a aktéři zmiňovaných kauz mají jistotu, že jim kvůli tomu nehrozí pobyt za mřížemi.

Těžko to snáší Kamil Kydalka. Soudce, který léta řešil kauzu H-Systému, nebo případ stomilionových úvěrových podvodů, ve kterém figuroval bývalý předseda fotbalového svazu František Chvalovský.

Kydalka si nemyslí, že rozsah amnestie byl zvolen náhodně. Naopak v médiích spekuloval o tom, zda nešlo o dobře zaplacenou objednávku.

Jako soudce dobře ví, že domněnky nemají  žádnou právní sílu. Nejsou-li podpořeny pádnými důkazy, před soudem neobstojí. Proto by je člověk v taláru neměl veřejně vyslovovat. Měl by se chovat uvážlivě a zdrženlivě.

Petr Hartman

Kydalkovi to připomenulo kárné řízení, kterému čelil a důtku, kterou za to vyfasoval. Soudce tak byl potrestán za to, že vyvolal pocit zmaru, pocit nemožnosti dovolat se práva a spravedlnosti. Alespoň také tímto způsobem byl odůvodněn návrh na zahájení kárného řízení. Jeho výsledek lze vnímat jako ztotožnění se s tímto postojem.

Ani důtka udělená soudci Kydalkovi však nezmění názor části veřejnosti na amnestii vyhlášenou prezidentem Václavem Klausem. Stále ji považuje za krok, který posílil pocit zmaru a pochybnosti o fungování právního státu.

autor: Petr Hartman
Spustit audio