Petr Hartman: Důl Paskov a Babišův dobře zvládnutý politický marketing

Zpráva o stavu

Obsah byl uložen a odpublikován.
Dle hodnoty v poli "Datum publikace do" musí být článek odpublikovaný.
7. duben 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na Dole Paskov hrozí omezení nebo úplné zastavení těžby

Za projev bezradnosti považuje prezident republiky Miloš Zeman úvahy o vyčlenění miliardy korun ze státní pokladny na prodloužení těžby v dole Paskov. Za projev dobře zvládnutého politického marketingu lze v této souvislosti pokládat počínání ministra financí Andreje Babiše.

Dosud veřejně odmítal návrh, aby vláda miliardou a 100 miliony korun podpořila útlum těžby v Paskově. Tím by uzavření dolu bylo o několik let oddáleno a kabinet by získal více času na řešení problémů s nezaměstnaností v severomoravském regionu.

V pondělí pustil Andrej Babiš na veřejnost zprávu, že se na formě státní pomoci domluvil s nejvyšším představitelem vlastníka OKD. Státní rozpočet by měl přispět 600 miliony korun. Ty by měly být určeny na sociální program pro horníky a neměly by mít nic společného se sanací dolu.

Tímto postupem ukázal veřejnosti, že na rozdíl od premiéra dokáže problémy rychle řešit. Zároveň může demonstrovat úsporu pro státní pokladnu ve výši půl miliardy. Právě tolik činí rozdíl mezi původním záměrem Bohuslava Sobotky a Jana Mládka a Babišem vyjednanou sumou s vlastníky OKD.

Čtěte také

Peníze státu vkládané pouze do sociálního programu mají větší naději na schválení u Evropské komise. Způsob veřejné podpory soukromým firmám podléhá přísné regulaci. Sociální program by ji měl splňovat. Zahrnuje například náklady na odstupné při propouštění, na rekvalifikaci a na výplatu různých kompenzací.

Andrej Babiš tedy dohodl, že toto břemeno neponese na svých bedrech OKD. Výměnou za to se bude muset vypořádat se ztrátovým provozem jednoho ze svých dolů delší dobu, než vlastník firmy původně plánoval.

Důl Paskov

Přitom udržovat důl v chodu s vědomím, že bude ročně vytvářet zhruba miliardovou ztrátu, nedává vlastníkovi smysl a může být svým způsobem likvidační. Možná, velikost prodělku nadsadil. Možná je to pro něj přijatelnější náklad, než souboj se státem. Ten může pomocí příslušných úřadů přikázat například zakonzervování dolu, nebo legislativně změnit výši poplatku, který vybírá za těžbu, a podobně.

Místo otevřené války se státem tak pravděpodobně zavládne smír. Vláda si za zhruba 600 milionů koupí tři roky času, aby mohla vyřešit problém nezaměstnanosti v severomoravském regionu.

Podle výroků politiků má pomoci přilákání zahraničního investora. Ten však může po vyčerpání výhod rychle odejít a lidé mohou opět přijít o práci. To by sice hrozilo i v případě podpory drobných živnostníků, menších a středních podniků. Případný bankrot některých z nich by však neznamenal takový náraz, jako v momentu, kdy by skončil velký podnik zaměstnávající tisíce lidí. Přesto politici na druhý způsob tvory pracovních míst příliš nesázejí.

Vláda může získaný čas i promarnit. Potom by se ocitla ve stejné situaci jako nyní, kdy se snaží obavy z nárůstu nezaměstnanosti a sociálního napětí oddálit příspěvkem 600 milionů korun.

autor: Petr Hartman
Spustit audio