Petr Hartman: Další skandál v českém fotbale

Z funkce odcházel na protest proti tomu, jakým způsobem přistupují fotbaloví funkcionáři k boji proti korupci. Stalo se tak v momentu, kdy vedení fotbalové asociace rozhodlo o tom, že vyšetřování korupčních kauz přenechá policii a po své linii je bude řešit až na základě výsledků její práce. V praxi to znamená, že na rozdíl od jiných vyspělých fotbalových zemí vyznívají skandály po disciplinární linii do ztracena a bez trestu.

Například v Itálii nečekali před několika lety na závěr šetření policie a na verdikt soudu a na základě dostupných indicií potrestali jeden z nejslavnějších klubů v zemi Juventus Turín přeřazením do druhé ligy. Ani v nejbujnějších snech si nelze představit, že by něco podobného mohlo v České republice potkat dejme tomu Spartu Praha nebo Viktorii Plzeň.

Přitom skandály týkající se ovlivnění některých fotbalových zápasů, přehmatů rozhodčích, zákulisního nátlaku na funkcionáře klubů, nebo finančních machinací se opakovaně objevují na veřejnosti. V drtivé většině vyšumí do ztracena, nebo jsou účelově obětováni někteří jejich aktéři.

V podobném stylu vyzněla i rozsáhlá korupční aféra před několika lety. Desítky hodin odposlouchávaných telefonátů jasně dokázaly, že uplácení rozhodčích nebylo ojedinělým selháním několika funkcionářů a mužů s píšťalkou, ale že šlo o dobře propracovaný systém. Přesto se skandál prakticky nedotkl svazového vedení a ani některých klubů. Byť například bývalý sparťanský funkcionář, nyní shodou okolností předseda fotbalové asociace, mluvil v této souvislosti o „cinklém“, chcete-li podplaceném, jaru. Navíc bylo zřejmé, že na úplatky musely být používány tzv. černé peníze. Po jejich vytváření však policie do důsledků nešla.

Fotbaloví funkcionáři totiž nežijí ve vzduchoprázdnu. Naopak mají celou řadu kontaktů jak do politických kruhů tak i do těch trestně právních. Do těchto souvislostí je třeba zařadit nejnovější skandál kolem ovlivňování zápasů kvůli sázkám.

Jde pochopitelně o velký problém, který netrápí pouze tuzemský fotbal. Naopak podobná sázkařská aféra se dotkla například i sousedního Německa. Jedná se většinou o jeden z projevů organizovaného zločinu propojeného s asijskými nebo balkánskými sázkařskými klany. V tomto případě lze očekávat maximální spolupráci lidí z vedení fotbalové asociace s policií. Fotbaloví funkcionáři tím názorně ukáží, že proti korupci skutečně bojují.

To je sice pravda, ale pouze ve vybraných případech. V jiných neméně závažných se maximálně snaží o to, aby vyšuměly do ztracena. Na tomto přístupu lze názorně dokumentovat, že bojovat proti korupci v prostředí, které s ní počítá jako s přirozenou součástí celého systému a ve kterém se stále ještě pohybují relativně velké peníze, je téměř nemožné.