Petr Hartman: Česká republika má rozpočet na rok 2015

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zleva premiér Bohuslav Sobotka, místopředseda vlády Pavel Bělobrádek a předeseda rozpočtového výboru Václav Votava

Vláda Petra Nečase byla kritizována za to, že se při úsporných rozpočtových škrtech zaměřila spíše na investice než na provozní výdaje. Kabinet Bohuslava Sobotky při nástupu k moci mimo jiné sliboval, že vyššími investicemi podpoří ekonomický růst.

V praxi se to projevilo tím, že investiční výdaje jsou ve schváleném státním rozpočtu na příští rok ještě nižší, než byly v době premiéra Petra Nečase. Současná vládní garnitura to obhajuje tvrzením, že méně může nakonec znamenat více. Záleží prý na tom, jakým způsobem budou využity. Slibem nikoho neurazí a zpětně půjde jen těžko zkontrolovat, zda tomu tak bylo.

Nejenom v tomto případě se dají čísla vykládat různým způsobem. Platí to i o celkovém hospodaření státu. Pro příští rok vláda naplánovala výrazně vyšší výdaje, než budou činit očekávané příjmy. Rozdíl představuje sto miliard korun. Tento deficit je vydáván jako důkaz toho, že Sobotkův kabinet postupně snižuje rozpočtový schodek.

Čtěte také

Na první pohled to je pravdivé tvrzení. 100 miliard je méně než 112. Druhé číslo představuje plánovaný deficit pro letošní rok. Podle dosavadního vývoje plnění rozpočtu by však měl rozdíl mezi výdaji a příjmy činit ve skutečnosti zhruba 80 miliard. Pokud by vláda chtěla reálně nižší schodek v příštím roce, potom by se musela dostat pod tuto hranici. Při očekáváném více než dvouprocentním tempu růstu tuzemského hospodářství toho mohla dosáhnout.

Musela by však upustit od některých výdajů, které rozpočet zatíží desítkami miliard korun. Řeč je o zvýšení důchodů či platů státních zaměstnanců, o podpoře rodin s dětmi, o růstu minimální mzdy a podobně. Jde jednak o plnění předvolebních slibů, jednak údajně o pokus oživit ekonomiku. Podle tohoto plánu mají lidé mít více peněz a tím pádem i více utrácet, což má přispět k vyššímu hospodářskému růstu. Pokud k tomu dojde, bude to mít efekt spíše krátkodobý.

Finance. Ilustrační foto

Rozpočet má být štědrý směrem ke státní správě i jiným způsobem. Miliardy navíc mají být vynaloženy na tisíce nových úředníků. Ti by prý měli pomoci k tomu, aby se například lépe vybíraly daně. Slibů o tom, že k tomu po nástupu Sobotkova kabinetu dojde, jsme především z úst ministra financí Andreje Babiše slyšeli hodně. Pohled na tvrdá data a do schváleného rozpočtu to zatím nepotvrzuje. Týká se to rovněž proklamací, že vláda bude podporovat vědu a výzkum. V praxi se to projevuje tím, že v příštím roce má do této oblasti zamířit o několik miliard korun méně.

Kdyby schválený stomiliardový deficit byl způsobem především masivními investicemi mimo jiné také do vědy a vzdělání, potom by jeho výše tolik nevadila, jako v momentu, kdy jeho velká část padla za oběť výdajům, které spíše slibují další ztrátu než dlouhodobý zisk.