Petr Fischer: V4 už nemá společné zájmy, mrtvý projekt nelze oživit
Ačkoli se vznikající vládní koalice Andreje Babiše v mnoha svých větvích vyjadřuje negativně vůči odkazům na „vyprázdněnou, rádoby havlovskou zahraničí politiku odcházející Fialovy vlády“, v jedné věci jí havlovské pojetí diplomacie vyhovuje.
Chce se starat o rozvíjení spolupráce zemí Visegrádu, což byla specifická středoevropská idea Václava Havla.
Čtěte také
V navrženém vládním prohlášení nového kabinetu se tak objevuje závazek k „obnově a posílení narušených vztahů v rámci Visegrádské skupiny, založené na vzájemném respektu, společných zájmech a efektivní regionální spolupráci“.
Havlova idea spočívala ve sdílení specifické postkomunistické zkušenosti, kterou země střední Evropy mohou nabízet zbytku Západu jako regulační projekční plátno, v němž se odrážejí budoucí hrozby a ohrožení demokracie. V4 se postupně stávala konzultační platformou pro vstup bývalých komunistických zemí do Evropské unie a Severoatlantické aliance. To se také stalo.
Pokračování V4 ve formě nátlakové skupiny v rámci EU ale už nebylo možné: těžko se totiž dohodnout na společných zájmech tak odlišně nastavených zemí, jako je Polsko nebo Slovensko, Česko nevyjímaje. Ad hoc koalice k některým agendám, možná, ale společná strategie ve vztahu k EU či NATO téměř nemožná.
Čtěte také
Slovensko a Maďarsko se chovaly zcela solitérně, jako by byly země nezainteresované na dnešních konfliktech v Evropě, zejména na ruské válce proti Ukrajině. Polsko ve všech vrstvách své politiky naopak tvrdě odmítá rozpínavé snahy Ruska a připravuje se na možný budoucí boj.
Babišova vláda, která chce také zůstat co nejvíce „nezainteresovaná“, se ještě dohodne s Ficem a Orbánem, kteří ale mohou dost rychle skončit, s Polskem se ale v základních věcech dohodnout nemůže, ať už tam bude u moci kdokoliv.
Pro české zájmy nic, co by stálo za řeč
Obnovovat V4 na základě společných zájmů je tedy poměrně dobrodružná snaha, která nevychází z dobrého odhadu situace, protože zejména společný bezpečnostní zájem zoufale chybí. Není se o co opřít, obnovovat a upevňovat spolupráci můžete s někým, kdo takové upevnění chce, a pokud v základních otázkách bagatelizujete či relativizujete jeho bezpečnostní nastavení, jako to v případě Polska implicitně i explicitně dělá vznikající vládní koalice, nedá se s nějakým pevnějším politickým spojením počítat.
Čtěte také
Obnovení V4 v podobě společného zasedání vlád Slovenska a Česka – to je možné, nic politicky zajímavého a evropsky důležitého z toho ale pro ČR nevyplyne. Obnovovat se tu má něco, co zemřelo nejpozději s Babišovým výrokem, že Polsko bychom při napadení nebránili, a to je marná snaha.
Visegradská spolupráce dává politický smysl jedině v podobě skupiny vzdorujících vůči jednání v EU, tedy jako posílení Orbánovy kritické pozice. Tak také Andrej Babiš v minulosti vystupoval, pro české národní zájmy nic, co by stálo za řeč.
Vzkříšení V4 se tedy konat nebude, pokud ovšem nová vláda pod tlakem politických změn v Maďarsku, které po příštích volbách může být naladěné úplně jinak, nezmění natočení svého zahraničně-politického kormidla, které chce držet v ruce premiér Babiš.
Autor je komentátor časopisu Euro
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
