Petr Fischer: Ukrajinci v Německu – delší víza by přinesla lepší práci
Ukrajinští váleční uprchlíci dorazili i do Německa. Už je jich v zemi přes 200 tisíc. Německo není první cílovou zemí v Evropě, jako při první vlně prchajících lidí z válečné Sýrie v roce 2015. Ukrajinci dávají přednost slovanským regionům blíže své zemi, ale i místům, kde Ukrajinci už před válkou rozsáhle působili na pracovním trhu, nejvíce jich bylo v Polsku, několik set tisíc Ukrajinců svou prací také zvyšovalo ekonomický výkon České republiky.
V Německu bylo doposud 135 tisíc žen a mužů s ukrajinským pasem, tedy 1,3 procent cizinců, kteří v Německu žijí. Válka na Ukrajině s těmito čísly výrazně zahýbá, Ukrajinců je už teď více než Rusů nebo Řeků.
Čtěte také
Ukrajinci byli co do počtu až devatenáctou národnostní menšinou v Německu. Zatímco doposud byl každý stý člověk v Německu Ukrajinec, dnes už každý třicátý. Válka udělala z Ukrajinců v Německu osmou nejsilnější národnostní societu. Stále je to ale jen necelá polovina Syřanů, kteří do země přišli, v Německu ale žije také přes 770 tisíc Poláků nebo milion a tři sta tisíc Turků, což je dlouhodobě nejsilnější národnostní komunita.
Německé úřady nemají s přijímáním Ukrajinců větší problémy. Systém funguje už z doby syrské krize, do Německa navíc zatím míří především lidé, kteří měli v Německu už příbuzné či známé. O to snadnější je i shánění ubytování a zaměstnání. V Německu lze zkrátka sledovat fázový posun toho, co zažívá Česko nebo Polsko, včetně podobné podpory: sociální příspěvky, telefony a doprava zdarma, vstup dětí do škol a školek. I do Německa ale brzy přijdou ukrajinské ženy a děti, které budou zcela odkázány na pomoc úřadů a místních sociálních organizací.
Jak dlouho bude válka trvat
Pro Němce je to jiná zkušenost v tom, že jde o migraci dětí a žen. Středoasijská vlna let 2015 a 2016 byla ryze mužská záležitost, dvě třetiny migrantů byli muži, kteří našli práci v německých továrnách a podle statistik dnes pracují dvě třetiny těch, kteří před sedmi lety do země přišli.
Čtěte také
Ženám z Ukrajiny se nabízí po pracovnicích hladový sektor sociálních služeb. Ženy, které utíkají z válečné Ukrajiny, jsou ale vzdělanější a ekonomicky náročnější než lidé, kteří migrovali z Iráku nebo Sýrie. Ukrajinci, kteří jsou už delší dobu v Německu, proto rozjeli speciální aplikaci, v níž se nabízejí vhodná pracovní místa pro všechny profese. Už teď je tam více než sedm tisíc nabídek.
Pro Němce nebude problém Ukrajince integrovat do společnosti, systém výuky jazyka běží i pro jiné národnosti, pracovních míst je stále dost, i když hlavně v profesích, které Němci dlouhodobě požadují: kvalifikovaná pracovní síla do průmyslových závodů, péče o zdraví a starost o starší lidi. Momentálně je v Německu 1,7 milionů volných pracovních míst, tedy nejvíce od roku 1989, a to i přesto, že bez práce je 2,5 milionů Němců. Německé ekonomické think-tanky už několik let pravidelně uvádějí, že německá ekonomika potřebuje ročně až čtvrt milionů nových pracovníků ze zahraničí, aby udržela tempo svého potenciálního rozvoje, ukrajinské utečenecké vlny se tedy Němci nemusejí bát.
Je tu jen jedna neznámá: jak dlouho válka bude trvat a jak dlouho budou chtít uprchlíci zůstat. Rok, na který zatím dostávají pracovní povolení, velmi omezuje nabídku práce. Tříleté vízum by vše výrazně ulehčilo Ukrajinkám i jejich dětem, ale i německým zaměstnavatelům nabízejícím práci.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
