Petr Fischer: Dáme ještě šanci politice, nebo jen pořešíme problémy lidí?
Spolu a ANO jsou na první pohled jako olej a voda, nespojí se v jedno, a budou se odlišovat, i kdyby si náhodou v něčem rozuměli. A propos: mohou si v něčem tito dva političtí soupeři, sebe navzájem inscenující jako nepřátele, vůbec v něčem porozumět?
Když se odloží ideologická klišé a předvolební sebeinscenační postupy, je toho poměrně dost. Nejvíce v ekonomické oblasti. Spolu a ANO milují byznys, malé i střední podnikání. Vidí v něm centrum prosperity, jakkoliv to mnohdy tak nevypadá, když dojde na konkrétní opatření, jak podnikání pomoci.
Čtěte také
ANO i Spolu už nechtějí posouvat daně, občasné řeči o snížení daní nejsou reálné, i největší ekonomický expert ANO Karel Havlíček ví, jak by to bylo těžké. Spolu a ANO už jednou daně společně snížily, bylo to zrušení superhrubé mzdy odhlasované v parlamentu v roce 2020. Tehdy se připojili i SPD a komunisti. Dodnes kvůli tomu chybí v rozpočtu sto miliard korun, které pak vláda někde marně hledá, když už chybí odvaha k odvážnější daňové politice. Daně už raději nechat být.
Spolu a ANO si rozumí i v základu koncepce energetické politiky. Jádro je samozřejmost, s ním souhlasí všechny české strany. Je to český národní energetický konsensus, vedle boje s migrací dnes minimální společný jmenovatel české politiky.
Čtěte také
Malé modulární elektrárny jsou trumfem dnešní vlády, britská Rolls Royce v tom Česku pomůže, ani tady žádné spory s ANO. Výstavba silnic a železnic je nutná a fakticky daná, souhlas Spolu a ANO zajištěn, v ostrém politickém boji se perou jen o to, kdo má větší zásluhu. Respektive: kdo má větší vinu v tom, že základní páteřní síť není dávno hotová.
Když vrcholila energetická krize spuštěná válkou na Ukrajině, slíbil premiér Petr Fiala v televizním projevu úplné zestátnění ČEZu. Výkup akcií se ale nekonal, nyní ho slibuje pro změnu ANO. Shoda není v čase, v principu záchrany ceny pro občany a firmy však ano.
Zmizí politika z českého prostředí úplně?
Soulad je i negativní – v odmítání eura. Byznys v drtivé většině žádá dlouhé roky zavedení eura, které by ulehčilo obchodování v Evropě, na němž je Česko životně závislé, ANO ani Spolu euro nyní nechtějí, protože to prý není výhodné, když je Evropa tak slabá a rozkolísaná! Stačí, že podnikatelé mohou vést účetnictví v eurech, shodne se Spolu i ANO.
Čtěte také
Dalo by se pokračovat i v dalších oblastech, například by bylo zajímavé vědět, v čem je vlastně rozdíl v migrační politice, když oba subjekty – Spolu jako tradiční strana i ANO, netradiční hnutí – odmítají migrační pakt a chtějí vytvořit spíše suverénní systém než jeden celoevropský a když řada senátorů za ODS mluví o migraci stejně jako Patrioti pro Evropu, které spoluzakládalo ANO.
Smyslem tohoto komentáře není popsat všechny styčné body Spolu a ANO, ale naznačit, že popisované hluboké rozdělení české politiky věcně úplně nefunguje a může být i něčím jako optickým klamem.
Ďábelská otázka pochopitelně visí ve vzduchu: Co tedy skutečně odlišuje Spolu a ANO? Způsob sebestylizace vůči voličům? Nebo je tu hluboká hodnotová propast? V čem přesně?
Otázka, na niž si před volbami každý jistě odpoví sám. Provizorně by se snad dalo říct, že zatímco Spolu se stále ještě odkazuje k jakýmsi liberálně-osvícenským hodnotám, které se někdy hodí, jindy ne, viz ideje lidských práv, ANO se úvahami o hodnotách neobtěžuje. Silné Česko, to je důkaz hodnotové vyprázdněnosti, která paradoxně zabírá.
Když jde o problémy lidí, ANO a Spolu se mohou slušně shodnout, když jde o ideje, o politiku, není kde, na čem se sejít. Předvolební kampaň ale ukazuje, že to nemusí dlouho trvat, a politika z českého prostředí zmizí úplně. Lidem chybět nebude, na řešení jejich problémů se hnutí a strany nakonec vždycky nějak dohodnou. Jak říká Babiš, neděláme politiku, řešíme problémy lidí. Vskutku, politice zvoní hrana, i o tom letos hlasujeme. Dáme jí ještě šanci?
Autor je komentátor časopisu Euro
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
