Pětatřicet let od napuštění prostřední Novomlýnské nádrže. Výška její hladiny vyvolává spory

26. červen 2015

Letos uplyne 35 let od napuštění prostřední Novomlýnské nádrže, která zatopila také jihomoravskou vesnici Mušov. Zároveň je to 10 let od vyhlášení přírodní rezervace Natura 2000 na této nádrži.

Stále přitom neskončila bitva o to, jak vysoko má být její hladina. Aktuálně je na kótě 170 metrů nad mořem. Ochránci přírody ji chtějí snížit, aby se co nejvíce obnovila původní lužní krajina. Povodí Moravy chce hladinu naopak o 35 centimetrů výš. Tento rozdíl v součtu dělá 6 milionů metrů krychlových vody, což je polovina objemu Brněnské přehrady.

Jak hodnotí vodné dílo Nové Mlýny zpětně paní Zemánková, rodačka z jedné ze zatopených vesnic? „V Mušově opravdu bývaly záplavy každoročně, i dvakrát do roka. Myslím, že vodní dílo splnilo účel, ke kterému bylo postaveno, protože by to dopadlo tady pro jih daleko hůř.“

Pan Antonín Voznica žije v Brodě nad Dyjí. Několik let je v důchodu. Před tím byl jeho pracovní život spojený s Novomlýnskými nádržemi. Hned po dokončení nastoupil jako hrázný.

Fenomén přirozené obnovy krajiny

„Když se voda napustila, dno bylo špatně vyčištěné. Byla tam spousta dřeva, stromy nedořezané, voda nebyla vidět, jenom dřevo. Jako zaměstnanci povodí jsme to čistili celý rok.“

Jak on sám hodnotí zpětně stavbu soustavy vodních děl? „Nedám na to dopustit. Je to megalomanské dílo, které nemuselo jít do takové šířky, protože ta příroda na zadek dostala. To víme všichni. Ale lesy se do přírody vrátí.“

Nové Mlýny

Opačný názor má zoolog Moravského zemského muzea Miroslav Šebela, který se věnuje studiu jihomoravských mokřadů. „Ani po 30 letech se nepodařilo přírodě vrátit se do stavu, který by se blížil aspoň v druhové pestrosti tomu, co bylo předtím.“

Přírodovědci tvrdí, že kdyby se nádrž vypustila, nebo snížila její hladina, původní krajina by se obnovila. To se prokázalo při opravě hrází, kdy byla nádrž bez vody a začala zarůstat.

„Nejcennější, co se tam podařilo vyzkoumat, byl fenomén přirozené obnovy krajiny. Za 4 roky tam vyrostl základ lužního lesa. Na dně střední nádrže. V pestrosti se ničím nelišil od lužního lesa. O to větší smutek nastoupil, když se to rozhodnutím technokratů zaplavilo.“

Rozdíl šest milionů kubíků

Antonín Tůma z Povodí Moravy snížení hladiny kategoricky odmítá. „Není možné, aby byla trvale snížená hladina. Pokud by došlo k vysušení těsnícího jádra hrází, hrozilo by velké nebezpečí jejich porušení v případě povodní.“

Antonín Tůma nevylučuje, že v souvislosti se změnou klimatu by Novomlýnské nádrže měly v budoucnu zadržovat více vody než teď. „Soustava byla vyprojektována a postavena na kótu 170,35 metrů nad mořem. Dnes je udržována hladina na kótě 170,00. Rozdíl těchto dvou hladin čítá šest milionů kubíků, výrazný objem.“

Novomlýnské nádrže

Miroslav Šebela z Moravského zemského muzea ale upozorňuje, že pokud jde o závlahy, je realita docela jiná.

„Momentálně je obrovské sucho na jižní Moravě. Voda v nádržích je závadná, nedá se zavlažovat ani zelenina. Mělo se zavlažovat 40 tisíc hektarů v Česku a 15 tisíc hektarů na Slovensku. Závlahy byly postaveny, pak rozkradeny. Kdo by chtěl zavlažovat, musel by si vybudovat zavlažovací systém znovu, to by se nevyplatilo.“

Pokud Povodí Moravy opět otevře debatu o možném zvýšení hladiny v prostřední nádrži a pokud vody opravdu přibude, příroda tím podle ekologů a ochranářů dostane další tvrdý zásah.

„To by mělo za následek zlikvidování malých kvalit, které si nádrž ještě uchovává,“ tvrdí Miroslav Šebela. Podle něj by to znamenalo konec přírodní rezervace, která je na prostřední nádrži vyhlášená kvůli hnízdícím ptákům.

autoři: gaj , sch
Spustit audio