Pět týdnů po nastolení příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Z plánovaných 15.000 vojáků mnohonárodnostních jednotek UNIFIL už do Libanonu přijela asi třetina, libanonská armáda rozmístila na jihu země zhruba 15.000 mužů a Izrael k pondělku stáhl 90% svých vojáků. Podle původního plánu měli ti poslední odejít do konce září, ale armáda se zatím s libanonským a mezinárodním velením nedohodla na detailech ostrahy hranic. Nejde však o žádný zásadní spor a náčelník izraelského hlavního štábu Dan Chaluc očekává, že armáda Libanon opustí příští týden.

Problémy existují jinde a jsou mnohem závažnější. Velení jednotek UNIFIL se odmítlo podřídit požadavku Izraele, aby modré přilby zastavovaly a odzbrojovaly příslušníky Hizballáhu, kteří se přiblíží k izraelským hranicím. Podle UNIFILu je to úkol libanonské armády, zatímco mezinárodní vojáci jí pouze asistují. Chyba prý spočívá v samotném znění rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která podmínky příměří zformulovala a nedala modrým přilbám dostatečný mandát. Praxe proto vypadá tak, že vojáci UNIFIL nemohou zřizovat vojenská kontrolní stanoviště, nemohou prohledávat automobily ani domy či jiné budovy a nemohou nikoho zatknout. Pokud přistihnou vozidlo, které převáží rakety, což podle rezoluce představuje porušení embarga na dovoz zbraní Hizballáhu, jednotky UNIFIL je nemohou zastavit. Z výkladu rezoluce vyplývá, že UNIFIL musí nejprve získat oficiální povolení libanonské armády.

Ta na některých místech automobily kontroluje, a tu a tam dokonce něco i zabaví; jde však jen o divadlo pro mezinárodní společenství, které má ukázat, jak libanonští vojáci dodržují rezoluci OSN. Podle izraelských zpravodajských zdrojů už Hizballáh dávno dostává ze Sýrie a Íránu zásilky nových zbraní, aniž se jim kdokoli pokouší zabránit. Čtyřicet procent libanonských vojáků tvoří šíité, kteří jsou víc loajální Hizballáhu než libanonské vládě.

Hizballáh naoko dodržuje příměří, aby se nevyskytl v oficiálních hlášeních UNIFILu, ale podle Izraele intenzivně doplňuje zásoby zbraní, o které jej připravily izraelské útoky. Írán obnovil letecké dodávky, jakmile Izrael pod mezinárodním nátlakem zrušil vzdušnou blokádu Libanonu, a první letoun s protitankovými a protileteckými střelami vyslaný přes Dubaj přistál v Bejrútu už 8. září, jak upozornily izraelské zpravodajské služby. Od té doby podle nich zbraně proudí bez zábran vzduchem, po zemi i po moři, a zejména přes hranice se Sýrií přijíždějí do Libanonu tři až čtyři nákladní automobily denně. Podle izraelského serveru Debkafile, který cituje vojenskou rozvědku, Sýrie zároveň Hizballáhu vybudovala nejméně 25 skladišť zbraní na svém území těsně u hranic, odkud je lze kdykoli přemístit do Libanonu. Hizballáh tak oficiálně neporušuje embargo, ale ve skutečnosti je už opět vyzbrojen. Dalším jeho trikem, jak se vyhnout obvinění z nedodržování rezoluce, je budování vojenských stanovišť, skladišť a bunkrů v palestinských uprchlických táborech na jihu Libanonu, z nichž některé se nacházejí jen několik kilometrů od hranic s Izraelem. To potvrdily i libanonské tajné služby. Ani mezinárodní jednotky, ani libanonská armáda nemají oprávnění do těchto táborů vstupovat, a Hizballáh je tam proto v naprostém bezpečí a mimo kontrolu.

Šíitské hnutí se těší nejen podpoře palestinských uprchlíků, ale především značné části libanonského obyvatelstva. Posílila ji i částka třinácti až patnácti tisíc dolarů, kterou Hizballáh věnoval každé libanonské rodině, postižené izraelským bombardováním. Díky této přízni Libanonců si tak Hizballáh mohl minulý pátek dovolit uspořádat první veřejné masové shromáždění na oslavu takzvaného vítězství nad Izraelem, kterého se v jižním Bejrútu údajně zúčastnil milion lidí. Vystoupil na něm i vůdce Hizballáhu šajch Hasan Nasralláh, který se od vypuknutí války s Izraelem důsledně skrýval ze strachu před izraelským atentátem. V sebevědomém projevu, který izraelská vláda označila za "plivnutí do tváře mezinárodnímu společenství", prohlásil, že Hizballáh své zásoby zbraní už doplnil a v současnosti disponuje více než 20.000 raket, a slíbil, že hnutí brzy obnoví i vojenské základny v jižním Libanonu.

I když izraelský premiér Ehud Olmert stále trvá na tom, že Izrael nad Hizballáhem zvítězil a změnil situaci na svých severních hranicích, realita spíš nasvědčuje tomu, co řekl ministr infrastruktury a někdejší ministr obrany Binjamin Ben-Eliezer - že výsledek války s Hizballáhem je "nejhorší porážkou Izraele v dějinách státu". Situace na severu nevypadá o nic bezpečněji než před válkou a dodnes nebylo dosaženo jejího hlavního cíle, tedy osvobození dvou unesených izraelských vojáků. Neexistují ani důkazy, že Ehud Goldvasr a Eldad Regev jsou vůbec naživu. Údajně probíhá jakési jednání o výměně rukojmí za Libanonce vězněné v Izraeli za pomoci libanonských křesťanů a Belgie jako zprostředkovatele, ale dohoda je zatím méně pravděpodobná než to, že Hizballáh vyprovokuje nový ozbrojený konflikt.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .