Pěstitelé dítek a pěstitelé koní
"Za našich časů posílají se již děti ze zvyku do škol. Jako se každé dítě napřed chovati, pak voditi musí, jako každé k zubům stoná, rovněž tak, když určitá doba nastane, do školy se posílá. Proč?"
Autorem této provokativní otázky nebyl nikdo menší než Karel Havlíček Borovský. Vyslovil ji před více než 150 lety ve svém článku Potřebnost průmyslové školy české, který byl otištěn v Pražských novinách. Svůj nepříliš vřelý vztah k tehdejší škole vyjádřil dále názorem, že je sice pravdou, že ze školy každý vystoupí zkušenější oproti tomu, jaký do ní vstoupil, považoval to však mnohem více za zásluhu mimoškolní zkušenosti nabyté za ten čas než za zásluhu školy samé.
Karel Havlíček Borovský, kterého bychom s jistým nadhledem mohli nazvat c. k. disidentem a jemuž deportace do zdravého předhůří italských Alp pravděpodobně o něco prodloužila i život, patřil k největším kritikům tehdejšího rakouského školství. Jeho kritika nevyhovujícího školství a špatných sociálních poměrů učitelů ale nebyla nijak jednostranná, ani nepoučená. Byl přesvědčeným zastáncem všestranného zkvalitňování jak školní výuky, tak i odborné a pedagogické přípravy učitelů. Jako jeden z prvních, v podstatě s předstihem celého jednoho století před vlastní realizací, vyslovil požadavek "akademického", tedy vysokoškolského vzdělání učitelů. Argumentoval přitom velmi jednoduchým příměrem: zatímco lékař musel - dříve než směl předepsat prášek pro uvolnění břicha - vystudovat gymnázium a univerzitu, tak učiteli, kterému byly svěřovány děti, stačilo v té době přihlásit se do několikaměsíčního a nepříliš kvalitního kurzu doslova "rovnou z pastvy".
Současně s významem učitelů a potřebou jejich kvalitní přípravy ale Karel Havlíček Borovský zdůrazňoval také nutnost jejich odpovídajícího odměňování. Říkal, že pokud budou učitelé, kteří jsou "pěstitelé dítek", odměňováni hůře než "pěstitelé koní", tak že nebudou obce kvésti. A že by přece mělo být v obecném zájmu, aby obce kvetly.... K tomu je ovšem zapotřebí dodat, že v Havlíčkově době byli ti "pěstitelé koní" nejen váženými, ale i patřičně bohatými občany. Chovali totiž koně pro stát a ten je potřeboval především pro armádu. A co by byla monarchie bez armády a armáda bez koní!?
Zcela moderní u Havlíčka ovšem bylo, že chtěl a patřičně zdůrazňoval také to, že lepší odměňování učitelů musí být provázeno jejich kvalitnější přípravou na povolání. O mnohých učitelích proto říkal, že si nezaslouží ani ten bídný plat, který tehdy dostávali. A vyslovoval dokonce obavu, že pokud by se jim plat patřičně zvýšil - a toto zvýšení nebylo provázeno odpovídajícím zkvalitněním jejich přípravy na povolání a vzděláním -, tak by to vedlo jen k tomu, že by ještě hůře svoji práci zastávali.
Protože člověk nevzdělaný - když se mu dobře vede - tak jen zleniví a zbujní a své povinnosti ještě více zanedbává. Upozorňoval ale i na to, že pokud by se výrazně zlepšilo vzdělání učitelů a současně se nezlepšilo jejich materiální postavení, tak by to vedlo k jejich masovému odchodu ze škol. Protože nikdo, kdo by mohl dostat na podkladě svého kvalitního vzdělání lepší zaměstnání, by nebyl ochoten snášeti takovou bídu, jakou učitelé v Havlíčkově době ještě museli snášet.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.