Peníze nejsou špatné, úspěch je žít podle svých představ, říká autor knihy o finanční gramotnosti

Na otázku, kde se berou peníze, dnes neumí odpovědět ani děti, ani dospělí, míní Příman.

Čtěte také

V indexu finanční gramotnosti jsme stále průměrní. Nejhůř jsou na tom ti nejmladší, konstatuje výzkumnice

„Teď v covidové situaci jsem si při rozhovorech s lidmi, kteří byli doma, nechodili do práce a vlastně byli spokojení, že dostávají peníze a nikam nemusí, s hrůzou uvědomil, že mnoho dospělých lidí nechápe, že mezi jejich výplatou a fungováním či nefungováním firmy existuje určitá souvislost,“ popisuje svou čerstvou zkušenost podnikatel.

I proto se stále častěji zabývá otázkou finanční gramotnosti. Ačkoliv ji sám vnímá poněkud jinak, než je například ve školních osnovách zvykem.

Není to o tom, kolik máme peněz na kontě. Ale o tom, jaké místo ty peníze v našem životě mají a jak spokojeně svůj život prožijeme.
Rudolf Příman

„Já si myslím, že to není souhrn znalostí nějakých produktů, technik nebo pouček o penězích. Ale já si myslím, že základem finanční gramotnosti je orientace ve vlastním životě – ve vlastních hodnotách, prioritách, v tom, co chci a co nechci. Protože od toho se pak odvíjí všechno ostatní,“ nabízí svůj pohled na věc a dodává:

Čtěte také

Když se peníze mění v dobro. Dárcům nabízíme dobrodružství, říká šéf fundraisingu Člověka v tísni

„Žití jen v měřítkách výkonu a nutných úspěchů nás nemůže trvale uspokojit. Není to o tom, kolik máme peněz na kontě. Ale o tom, jaké místo ty peníze v našem životě mají a jak spokojeně svůj život prožijeme. Pro někoho je úspěch třeba mít velký majetek, objet svět. Ale já si myslím, že úspěch je prostě žít podle svých představ. Žít svůj život tak, jak mně vyhovuje.“

Příprava na jedinou cestu

Finanční gramotnost je spolu s mediální gramotností stále častěji skloňované téma.

„Ve školách jsou ekonomické semináře, jsou i vydané učebnice finanční gramotnosti. Ale bohužel se obávám, že ta tematika je uchopená trošku formálně. Je to víceméně výuka o tom, jak funguje úrok, jak fungují různé produkty. Asi je dobře se v životě v tomto orientovat, ale nemyslím si, že je to to, co bych já cítil jako finanční gramotnost,“ komentuje školní rámcové vzdělávací programy Příman.

Čtěte také

Rodiče mediální výchově nevěří, protože by mohla nabourat jejich světonázor, říká pedagog Kubíček

Žákům je navíc podle něj předkládán vždy jen jeden jediný správný pohled na svět.

„Problém celého školství je v tom, že připravuje lidi od dětství na pozici zaměstnance. Vy se ve škole nedozvíte nic o podnikání, o tom, jak se vlastně v životě orientovat, jaké existují různé možnosti. Směřování školství připomíná jeden průvod. A kdo se trošku odlišuje, tak je divný,“ kritizuje spisovatel současnou výuku.

Problém celého školství je v tom, že připravuje lidi od dětství na pozici zaměstnance.
Rudolf Příman

„To hlavní je najít prostě to, kde budu já spokojený, kde mně to bude vyhovovat. Štěstí nikde venku nenajdete. Štěstí je určité nastavení mysli,“ zdůrazňuje Příman. Ani toto nastavení ale podle něj není univerzální. Naopak, každý člověk se bude cítit šťastný v jiných podmínkách.

Bohatství je špatné?

Ačkoliv většina z nás více či méně touží po bohatství, jen málokdo to dokáže přiznat nahlas, tvrdí Příman: „V životě získáváme spoustu informací, které přijímáme jako fakta – běžně si lidi myslí, že peníze kazí charakter. Že bohatí lidé jsou špatní. Ale to je nesmysl.“

Čtěte také

Peníze jsou důležité, není ale potřeba jim zasvětit život, říká filantrop a Dobrý anděl Petr Sýkora

Toto vidění světa přitom najdeme už v pohádkách, které nás formují od útlého dětství, připomíná.

„Běžné schéma pohádky nás učí, že ten bohatý je ten zlý. A ten chudý vždy vyhraje, to je ten dobrák. Ale ono je to i ve filmech. Na přednáškách se ptám, na kolik si lidé vzpomenou filmů, ve kterých je bohatý člověk kladným hrdinou. Zatím jsme dali dohromady dva,“ poznamenává Příman.

Peněz se bojíme, štítíme. Považujeme je za zlo. Přitom si je dost často přejeme.
Rudolf Příman

To v nás ale pěstuje pocit, že chtít peníze je něco špatného.

„Peněz se bojíme, štítíme. Považujeme je za zlo. Přitom si je dost často přejeme. Ale když lidé mají říct: ‚Já jsem pro peníze ochotný něco udělat, něco obětovat, něco podniknout,‘ tak je to špatně. Ale kdyby je vyhráli, kdyby jim spadly do klína, tak tam mají alibi toho, že je sice mají, ale vlastně za to nemůžou. Prostě se to stalo. Pokud jsem pro to ale něco udělal, jako by to o mně vypovídalo, že jsem divný a přízemní,“ popisuje problém našeho vztahu k penězům a bohatství Rudolf Příman, autor knihy Čí jsou tvoje peníze?

Poslechněte si celý rozhovor Jany Klusákové s Rudolfem Přímanem.