Pavouci umí od narození tkát pavučinu pevnější než ocelové lano
„Když se dělaly testy na pevnost a pružnost, ukázalo se, že pavoučí vlákno je pevnější než ocelové lanko stejného průměru,“ vysvětluje Aleš Jelínek z Centra ochrany přírody Chaloupky na Třebíčsku. O pavouky se zajímá už od střední školy, díky čemuž o nich dokáže atraktivně vyprávět hodiny. Víte, že jsou všichni tuzemští pavouci jedovatí?
Osminozí členovci, z nichž má spousta lidí hrůzu, si schraňují jed v kusadlech. Slouží jim k ochromení kořisti. Kousnout mohou i člověka, ale pokud nemáte alergii nebo vrozenou srdeční vadu, kousnutí od tuzemského pavouka by vám nemělo nijak ublížit. Všichni pavouci jsou údajně jedovatí, ale nikoliv pro nás, ale pouze pro malý hmyz.
Pavučina jako umělecké dílo
Pavučiny jsou z vlákna bílkovinného původu. Mají podobné složení jako hedvábné vlákno bource morušového, ale jednoznačně vynikají z hlediska fyzikálních vlastností. Jsou totiž silnější než ocelová lanka stejného průměru. Někdy si ale zkuste pavučinu prohlédnout. Všechny nitky nejsou stejně tlusté.
Pavouk produkuje vlákna různého druhu – silnější jsou na kostru, jemnější na výplet, taktéž vyrábí kapičky lepu, které drnknutím rozšíří po vláknu. Některé druhy mají jemné pavučinové vlášení, které způsobuje lepší přilnutí na tělo hmyzu. Ačkoliv to zní komplikovaně, malí pavouci umí s vlákny rozličně pracovat sami od přírody.
Kdo šetří, má na tři (pavučiny)
Pavouk si své vlákno šetří, některé druhy dokonce pozřou starou pavučinu zpět, aby nemusely lovit tolik hmyzu, který je pro výrobu nezbytný. Pavouk je dravec a potřebuje právě na bílkoviny bohatý hmyz. Podle Aleše Jelínka bude v budoucnu hmyz určitě zásadní složkou potravy i pro lidi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka