Pavel Zámyslický: Kjótský protokol své cíle sice splnil, byly ale velmi nízké

27. listopad 2015

Čas na zdravý rozum. Tak označil generální tajemník OSN Pan Ki Mun klimatickou konferenci v Paříži. Ta startuje v pondělí, a zahájí ji projevy více než stovky hlav států a šéfů vlád. Za Česko by s projevem měl vystoupit premiér Bohuslav Sobotka.

Mezi hlavními cíli summitu by mělo být, aby globální oteplování nezesílilo o více než 2 stupně Celsia. Lze se prakticky na něčem konkrétním a v praxi prakticky proveditelném na takové konferenci dohodnout? A jde vůbec změnit klima?

„Nejvyšší cíl konference je uzavření nové dohody o ochraně klimatu po roce 2020,“ doplnil v pořadu Interview Plus ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický.

Tato nová smlouva by navázala na rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu a Kjótský protokol. Jak ho lze hodnotit s odstupem času, když ho neratifikovaly Spojené státy a například Čína ho nepodepsala?

„Je snaha dojednat smlouvu, která bude úspěšnější a hlavně efektivnější. Všechny náznaky zatím ukazují, že by nová dohoda měla být daleko lepší,“ ujistil úředník.

Podle něj je podstatný rozdíl ten, že Kjótský protokol ukládal cíle pouze 35 zemím, které jsou zodpovědné za 13 % světových emisí, zatímco k nové dohodě se zatím přihlásilo 174 států, tedy 95 % emisí.

„Pokrok je to obrovský, spíše nám ale půjde do budoucna o kvalitu, tedy abychom věděli přesně, s jakým závazky státy přicházejí a o kolik pomůžou snížit emise celkově.“

Jedním z cílů České republiky i Evropské unie je, aby celý systém byl daleko více dynamický, vysvětlil Zámyslický. „Hlavní slabinou rámcové úmluvy, ze které vzešel Kjótský protokol bylo to, že systém konzervoval stav z 90. let, a státy rozdělil na rozvinuté a rozvojové.“

„Kjótský protokol své cíle v podstatě splnil, problém je, že ty cíle zahrnovaly tak málo emisí skleníkových plynů, že jen zpomalil tempo růstu skleníkových plynů,“ pojmenoval nízké ambice dokumentu ředitel.

Nová smlouva naopak usiluje o to, aby státy přispívaly k ochraně klimatu podle svých aktuálních možností.

„Je třeba schválit proces, který bude každých pět let vyhodnocovat, s čím jednotlivé státy přicházejí, a bude je vést k tomu, že státy samy navrhnou zpřísnění ve snížení emisí skleníkových plynů,“ apeloval na účinnější klimatickou dohodu Pavel Zámyslický.

autoři: oci , Michael Rozsypal
Spustit audio