Pavel sliboval rychlé jednání o vládě, zatím to nevypadá, míní Valeš. Kopeček: Podle mě nezdržuje
Prezident Petr Pavel se chce sejít s Andrejem Babišem (ANO), aby ho pravděpodobný budoucí premiér informoval o dosavadním vyjednávání o budoucí vládě. Dal najevo personální i hodnotové preference. „Drží se ústavy, která je extrémně stručná,” komentuje v Pro a proti politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. „Poprvé máme prezidenta bez politické zkušenosti,” připomíná Lukáš Valeš, politolog z Vysoké školy Newton.
Jak sledujete sestavování vlády s ohledem na konání prezidenta? Postupuje v souladu s pravidly, nebo je to podle vás třeba už na hraně?
Lubomír Kopeček: Vidím to tak, že se pan prezident drží Ústavy, která je extrémně stručná, protože v podstatě říká pouze to, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh potom další členy vlády. Letitá praxe tady je, že si to prezidenti vykládali občas dost široce.
Čtěte také
Připomněl bych hlavně Miloše Zemana, který si to velmi stručné ústavní vymezení občas vykládal tak, že si může stanovit premiéra a trvat na něm bez ohledu na to, co si o tom myslí politické strany, které sedí v Parlamentu.
Ano. Říkal tomu „kreativnější výklad Ústavy.”
Kopeček: Dá se to označit za kreativní výklad Ústavy, jak říkal pan prezident.
Zkouška pro prezidenta
Obracím se na pana Valeše. Vy jste řekl, že si Petr Pavel dává personální hodnotové podmínky a že to je podle vás navazování na tradici našich předchozích prezidentů. Skutečně?
Lukáš Valeš: Nejsem si sice jistý, že jsem to řekl, ale myslím si to. Protože pro pana prezidenta je to vlastně premiéra. Řekl, že bude aktivní, ale ne aktivistický.
Čtěte také
Jedním z důvodů je to, o čem hovořil Lubomír Kopeček. zejména prezident Miloš Zeman, ale on nebyl první... Je to tradice českých prezidentů, která je dána tím, že do prezidentské funkce jsme v Československu i v České republice vždy volili ty nejvýznamnější politiky. Tomášem G. Masarykem počínaje, dokonce i v éře komunistických prezidentů, ale to je samozřejmě jiná káva, až po Václava Havla.
Dobře, ale máme tu teprve několik období přímé prezidentské volby. To také sehrálo roli.
Valeš: Ano. Tam je opravdu klíčová ta osobnost – síla prezidenta jako významné osobnosti, zakladatele státu, zakladatele hlavní opoziční strany Občanské fórum a tak dále.
Tito lidé si to opravdu vykládali velmi kreativně. Už Masaryk úkoloval ministry. Od premiéra si vyžádal seznam, ke každému ministerstvu tři jména, který on sám vyškrtal, a řekl, toto je vaše vláda.
Čili ta tradice je silná, ale jak jsem řekl, je vázána na silné osobnosti. Teď tu máme zkoušku jak pro Petra Pavla, tak i pro ústavní systém, protože poprvé máme prezidenta bez politické zkušenosti.
Čtěte také
Máte pravdu, že tam ještě přiložila polínko do ohýnku přímá volba.
A je teď zajímavé sledovat, jak se s tím prezident Pavel popere, protože on nemá politickou sílu, nemá politickou zkušenost a sám chtěl – v reakci na jednání předchozího prezidenta – umírnit aktivismus prezidenta.
Abych to zkonkretizovala, podle vás se tedy prezident drží, nebo nedrží svého slibu?
Valeš: Sliboval, že bude jednat rychle a bez prodlení. Zatím to nevypadá. I svolání Sněmovny je poměrně pozdě. Hodnoty, tomu vůbec nerozumím, Ústava o žádných hodnotách nehovoří.
Myslím si, že prezidentovi nepřísluší ani personální rozsuzování, kdo má, nebo nemá být ministrem. Jsme v parlamentní demokracii a důvěru, jak víme, získává vláda nikoliv od prezidenta, ale od Poslanecké sněmovny.
Čili Ústava nepočítá s tím, že prezident bude aktivista. Tam je pouze formální funkce prezidenta jmenovat předsedu vlády a ministry. Ale to gró se odehraje v Poslanecké sněmovně, kde představí jak vládu, tak její program – a ta buď vyjádří důvěru, nebo ne.
Zpomalování procesu?
Jak to vidí Lubomír Kopeček? Jedná prezident Petr Pavel nějakým způsobem na hraně toho, co deklaroval dříve? Je například v pořádku, když minulý týden při návštěvě Ústeckého kraje řekl, a nejen tam, že pokud se ukáže, že vyjádření Filipa Turka (za Motoristy sobě) na sociálních sítích jsou autentická, tak by ho to diskvalifikovalo z jakékoli ministerské pozice? Zároveň připomínám, že prezident doplnil, že to je odpovědnost Andreje Babiše (ANO), který by se případně vystavil blamáži.
Kopeček: Tady je dobré vnímat to, o čem se bavíme z hlediska obsahu. Prezident není v pozici někoho, kdo by vládu vytvářel. V té pozici má být v tuto chvíli pravděpodobný kandidát na premiéra Andrej Babiš, který si vzal týden dovolenou, jestli se nepletu.
Čtěte také
Takže sleduji-li vytváření vlády, tak v tuto chvíli se mi nezdá, že by to bylo něco, co by naráželo na prezidenta a nějaké jeho představy, které on samozřejmě prezentuje. Ale upřímně, stejně tak můžete představy prezentovat vy paní redaktorko, ctěný kolega Valeš, a tak dále.
Já ale nejsem prezident republiky…
Kopeček: Prezident je samozřejmě v jiné pozici, jeho hlas je slyšet. Na druhou stranu podle mě v tom povolebním vyjednávání, ale ani před ním neřekl Petr Pavel nic tak silného, co by zakládalo předpoklad, že v něčem musí premiér vyhovět za každou cenu.
On to říká relativně variabilně. Má představu toho, že by se vláda měla držet zakotvení v Evropské unii a NATO, podporovat demokratické instituce, nezávislost médií veřejné služby, mám-li to jen ve zkratce citovat. Což jsou věci, na kterých se podle mě dá udělat určitý konsensus.
Čtěte také
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli některý z potenciálních vládních aktérů – stále to ještě nejsou vládní strany – to jest SPD, z toho nějakým způsobem nevybočuje. Ale já bych řekl, že ani hnutí SPD z toho v tuto chvíli nevybočuje, protože deklarovalo, že žádné referendum o Unii a Alianci po volbách nechce.
Takže jsme v situaci, kdy podle mě tady sice prezident něco trochu kolíkuje, ale dělá to podle mě docela opatrně, nedělá to razantním způsobem a podle mě ani nezdržuje.
Jsme v situaci, kdy on může v mnoha ohledech jednat až ve chvíli, kdy tady něco vznikne. Něco, co bude mít reálný základ v podobě dohody, koaliční dohody těch tří stran a bude to mít i personální obsazení a samozřejmě i program.
Když říkáte, že nevnímáte, že by šlo o zpomalování celého procesu, tak termín ustavující schůze Poslanecké sněmovny, který prezident stanovil na 3. listopad, je podle vás v pořádku?
Kopeček: Když se díváte do historie, tak je to celkem běžná záležitost, že se v českých poměrech opravdu dává prostor zhruba ten měsíc.
Jenom bych připomněl, že samozřejmě by ten termín mohl být kratší. Za mě by určitě dávalo smysl, kdyby se některé věci urychlily. Ale skutečně v tuto chvíli nemám pocit z toho, jak vypadala povolební situace, že bychom byli schopni sestavit vládu v kratším časovém termínu.
Čtěte také
Zkuste si jenom promítnout to, co tady zaznívalo. To jest nejdřív představa Andreje Babiše, že chce menšinovou vládu. Byl to vítěz voleb, takže opravdu je to někdo, kdo by měl rozdávat karty. To potom na něco narazilo. Začalo se vyjednávat způsobem, kdy se minulý týden nejdřív vyjednávalo o personáliích a teprve tento týden začal vznikat nějaký snad vládní program.
Já to teď nechci nějak bagatelizovat, z toho jednání zatím neuniklo příliš mnoho informací, které by umožnily říct, že tu skutečně něco v krátkém časovém horizontu vznikne. Zatím to spíš vypadá, že to nemusí být tak úplně jednoduché.
Drží se Petr Pavel svého slibu, že chce být aktivním prezidentem, ale ne takovým, který zasahuje do pravomocí ostatních? Poslechněte si celou diskuzi v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
